Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v pondělí po sečtení 92 procent hlasů oznámila, že Rugovova strana získala 46,29 procenta hlasů. Kosovo i celé jižní křídlo Balkánu tak získává naději, že politický vývoj v této oblasti se bude ubírat lepším z možných scénářů.
Před volbami panovaly jisté obavy, že by v nich mohly získat navrch i radikálnější kruhy kolem bývalého vůdce Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Hasima Taciho, které nejsou zárukou vybudování multietnické společnosti.
Všichni političtí představitelé kosovských Albánců včetně Rugovy však bez rozdílu požadují nezávislost. Sám předseda OBSE Mircea Geoana proto v pondělí varoval kosovské Albánce, že volby nelze chápat jako referendum o nezávislosti této provincie.
"Demokraticky zvolené orgány Kosova budou muset prokázat, že jsou schopny řídit vnitřní záležitosti Kosova ku prospěchu a spokojenosti všech obyvatel provincie bez rozdílu národnosti," zdůraznil Geoana. Dodal, že otázky bezpečnosti, policie, spravedlnosti a zahraničních vztahů budou v Kosovu nadále v přímé kompetenci mezinárodních sil.
Obyvatelé Kosova teď mají dost času na vybudování vlastní správy. Vzhledem k tomu, že asi 50 procent příslušníků srbské menšiny, ale také uprchlíci v Srbsku a Černé Hoře i jiné menšiny v Kosovu využili své hlasovací právo, bude příští parlament požívat čehosi jako legitimity, která přesáhne čistě albánské mocenské nároky, napsala agentura APA. O samostatnosti je však možné rozhodnout jen na mezinárodní úrovni.
Na základě rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244, která definuje Kosovo jako součást Jugoslávie, by se OSN musela vzdát své vlastní zásady. Návrat pod nadvládu Bělehradu je však pro Albánce po prvních svobodných volbách naprosto nemyslitelný.
Zdá se tedy, že konflikty v této provincii jsou naprogramovány. Jestliže Spojené národy vsadí jen na faktor času a odloží řešení problému s odvoláním na nedostatečné struktury, pak může být trpělivost kosovských Albánců vystavena tvrdé zkoušce.
Je otázka, jak dlouho bude mezinárodní společenství respektovat umírněné síly, k nimž patří i Rugova. UCK jako osvobozenecká armáda si svou roli nadále zachovala.
Otevřené je také postavení kosovských Srbů.
Zatím se nezdá možné, že by se podřídili oficiálnímu přání Rugovy a realizovali se jako vlastní menšina v nezávislém státě Kosovo. Také tóny zaznívající o víkendu z Bělehradu byly jednoznačné: mluví se už o autonomii a vlastním srbském parlamentu v Kosovu.
