Ropu těžíme na stále nedostupnějších místech. Riziko havárií roste

Exploze na plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu opět upozornila na rostoucí riziko při těžbě ropy ve stále větších hloubkách a nehostinnějších místech. Lehce dostupná ložiska docházejí a společnosti v honbě za "petrodolary" častěji hledají ropu tam, kde by se o to nedávno kvůli riziku ani nepokoušely.

Těžba ropy na Aljašce. Ropné společnosti hledají "černé zlato" v čím dál odlehlejších a nehostinnějších oblastech. | foto: Profimedia.cz

Po dlouhá desetiletí většina ropy z Mexického zálivu pocházela z vrtných plošin umístěných v mělkých vodách, konkrétně od devíti do šedesáti metrů hlubokých, uvedl deník The Guardian na svém webu.

V posledních deseti letech ale dramaticky vzrostl počet hlubokých a ultrahlubokých vrtů. Ty první mohou získávat ropu pod více než 300 metrů hlubokou vodou a ty druhé dokonce pod vodami hlubšími než 1 500 metrů.

Ropné koncerny se také vydávají do nehostinných a nejodlehlejších míst planety, připomněla agentura Reuters.

Boj o Arktidu

Až pětina světových zásob ropy (kolem 90 miliard barelů) leží v oblasti Arktidy, odhadují experti. Kromě nehostinnosti a odlehlosti potenciální těžbu komplikuje také fakt, že nároky na tamní nerostné bohatství si činí hned několik zemí - Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko, Island a Norsko (více o boji o moře pod Severním pólem zde).

To vše sebou nese riziko - třeba proto, že ve větších hloubkách se při vrtání uvolňuje metan. Nebezpečné jsou i nejisté povětrnostní podmínky, ledová voda a drtící tlak. Těžba v hlubokých vodách je jedna z technologicky nejnáročnějších cest získávání ropy, píše společnost Chevron na svém webu.

Zničený vrt byl ultrahluboký

Plošina Deepwater Horizon patřila mezi ty s ultrahlubokým vrtem s možností těžby ropy ve vodách o hloubce 2 400 metrů a vrtem dosahujícím i 9 tisíc metrů pod povrch zemský. V době výbuchu operovala ve zhruba 1 500 metrů hlubokém moři a vrt dosahoval hloubky téměř 5 500 metrů.

Příčina výbuchu je stále nejasná, provozovatel plošiny - koncern BP tvrdí, že za to může vadná součástka. Nespecifikoval už ovšem která. V každém případě odborníci dlouho volají po nových bezpečnostních pravidlech pro mořské ropné plošiny. Někteří z nich se snaží vyvinout například předpisy, které by měly eliminovat chybu lidského faktoru.

Ropné plošiny těží ropu v posledních letech ze stále hlubších a odlehlejších míst

Právě ten byl podle amerického ministerstva vnitra za mnoha z 1 400 incidentů na plošinách v letech v letech 2001 až 2007, při nichž zemřelo přes čtyřicet lidí a další tři stovky byly zraněny. Nové techniky v těžko dostupných místech sebou nesou větší rizika i nebezpečí a je proto zapotřebí co nejkvalitnějších zaměstnanců, upozornila už dříve agentura Reuters.

Těžební plošina Deepwater Horizon vybuchla 20. dubna a po dvoudenním požáru skončila na dně moře. V okamžiku neštěstí na ní bylo 126 dělníků, jedenáct z nich se pohřešuje, nejspíš jsou mrtví. Ropná skvrna už začala olizovat pobřeží USA a jižní státy hlásí první zvířecí oběti mazlavé suroviny (o aktuální situaci v Mexickém zálivu čtěte zde).

Bude nové moratorium na těžbu u usa?

Americký prezident Barack Obama po neštěstí na Deepwater Horizon prohlásil, že jakékoliv nové smlouvy pro hledání ropy kolem amerického pobřeží budou podmíněny lepšími bezpečnostními pravidly.

USA také nehodlají schvalovat žádná nová povolení k ropným vrtům, dokud nebudou známy příčiny poslední havárie, což připomíná rok 1969 a výbuch vrtné plošiny u jihokalifornského pobřeží.

Z vrtu tehdy vyteklo téměř 16 milionů litrů mazlavé látky, která následně zaplavila bílé písečné pláže Santa Barbary. Havárie se stala okamžikem zvratu v rozšiřování ropného průmyslu. Spojené státy uvalily moratorium na vrty podél většiny svého pobřeží.

Ale ať bude rozsah ropné skvrny z vrtu Deepwater Horizon ležícího asi 80 kilometrů od pobřeží Louisiany jakkoli velký, není pravděpodobné, že by nějak vážně ovlivnil těžbu v Mexickém zálivu. USA potřebují ropu a pracovní příležitosti. zdroj: ČTK