Řecko-tureckou hranici začaly o uplynulém víkendu hlídat stovky pohraničníků navíc, píše z Athén zpravodajka britského deníku The Guardian.
„Hromadný přesun milionů lidí není řešením,“ říká řecký ministr migrace Notis Mitarakis s tím, že se do Turecka a Sýrie musí poslat humanitární pomoc „dřív, než se tak stane“. Tedy než se lidé ponechaní na holičkách vydají do Evropy.
Mitarakis volá i po dalších způsobech, jak ochránit hranice. Rád by zesílil kamerový dohled a přistavěl nové ploty. Původní soustavu bariér o délce čtyřiceti kilometrů na řecko-tureckém pomezí dostavěla řecká vláda už v srpnu 2021. A na páteční unijní konferenci nedaleko Athén ministr prohlásil, že se zeď bude dá rozšiřovat i v případě, že na ni EU nepřispěje.
Do konce roku by se zeď měla zdvojnásobit. „Plot bude prodloužen podél celé řeky Evros, abychom dokázali ochránit evropský kontinent před nelegálním přílivem (migrantů),“ řekl Mitarakis, podle něhož migranti přichází do EU z bezpečných třetích zemí, a proto jsou kroky vlády „velmi odůvodněné“. Vláda rovněž k tureckému pobřeží vyšle hlídkovat další lodě.
Řecko dobudovalo zeď na hranici s Tureckem. Má bránit i přílivu Afghánců |
Právě k tomu, aby Evropská komise poskytla více financí na ochranu vnějších hranic schengenského prostoru, v pátek spolu s Řeckem vyzvala skupina čtrnácti členských zemí. Mezi nimi je Polsko, Rakousko, Česká republika, Slovensko, Dánsko, pobaltské státy, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Kypr a Malta.
Chybí naopak všechny velké státy, a to včetně těch, jako jsou Itálie a Španělsko, které rovněž čelí na svých hranicích migračnímu náporu. Samotná Komise financování stavby plotů na hranicích z unijních fondů nepovažuje za dobré řešení, píše agentura AFP.
Text také vyzývá k větší spolupráci se zeměmi původu a tranzitu migrantů a rovněž k rozšíření působnosti unijní pohraniční agentury Frontex. Ta by podle států mohla působit i v nečlenských zemích a tam rovnou hodnotit žádosti o mezinárodní ochranu.
„V tuto chvíli je nanejvýš důležité, aby se Evropa rozhodla, jaký druh migrační politiky chceme mít, a obzvlášť, jak chceme kontrolovat hranice,“ podotkl řecký ministr. „Zjevně musíme poskytnout azyl lidem v nouzi, avšak řádným způsobem... Dnes to bohužel nejsme my, kdo by byl v organizaci azylu proaktivní, nýbrž pašeráci, kteří prodávají místa v našich společnostech – jenže ne těm, kdo je nejvíc potřebují, ale těm, kdo zaplatí poplatky,“ dodal.
Další otřesy v Malatyi, Syřané se vracejí domů
Tureckou provincii Malatya, která leží severně od regionů nejvíce zasažených tragickým zemětřesením ze začátku února, v pondělí postihly další otřesy. Podle tureckého portálu Hürriyet měly sílu 5,6 a epicentrum ve čtvrti Yeşilyurt na okraji města Malatya.
Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii stále stoupá, mrtvých je přes 50 000 |
Nejméně dva lidé zahynuli a přes 140 dalších utrpělo zranění. Otřesy způsobily pád budov poškozených předchozím neštěstím. Z trosek se však podařilo vytáhnout několik lidí. Například otce s dcerou, které zemětřesení zastihlo ve chvíli, kdy si do svého zničeného domu šli pro své věci.
Ničivé zemětřesení z 6. února a následné otřesy už mají dohromady více než 50 tisíc obětí, a to nejen v Turecku, ale i sousední Sýrii. Tam už se podle agentury Reuters vrátilo na 40 tisíc uprchlíků. Z Turecka odešli do povstalci ovládané severozápadní části své vlasti.
Zemětřesení v Turecku a Sýrii |
V Turecku žije kvůli občanské válce v Sýrii, jež trvá od roku 2011, na 3,5 milionu syrských migrantů. V posledních několika letech však mezi Turky rostou protiuprchlické nálady. Po zemětřesení tak mnozí Syřané využili nabídky tureckých úřadů strávit na severozápadě země až šest měsíců, aniž by ztratili možnost návratu.
„Máme v plánu navštívit příbuzné a dostat se z této tíživé atmosféry tady,“ řekl padesátiletý syrský dělník Chálid Ahmad, který žil v turecké provincii Kahramanmaraş, jež patří mezi nejvíce postižené zemětřesením. O víkendu čekal se svými deseti dětmi, až budou moci přejít přes přechod Báb al-Hava a vrátit se do Sýrie poprvé po osmi letech, kdy ji opustili.
Jeho dům byl vážně poškozen a nyní nemá práci. „Lidé odcházejí, aniž by věděli, kam mají namířeno, chtějí se odsud prozatím jen dostat,“ řekl. Dodal, že se bude snažit vrátit do Turecka za měsíc nebo dva.
Stejně jako on se mnoho Syřanů nyní chce podívat, jak dopadly jejich rodiny a zda jsou v bezpečí. Řada dalších se přestěhovala ke svým příbuzným ve vlasti, protože v Turecku přišli o střechu nad hlavou nebo živobytí. Světová banka odhadla, že domov ztratilo na 1,25 milionu lidí.
Malatyi zasáhlo další zemětřesení:
Kauza prodávání stanů
Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana už od první chvíle čelí kritice, že obětem neštěstí neposkytla včas dostatečnou pomoc. Sám Erdogan později připustil, že se „staly chyby“. K nevoli Turků nyní přispívá i kauza, která se rozvířila kolem organizace Červený půlměsíc.
Ten prodal tisíce svých stanů charitě Ahbab – místo toho, aby je okamžitě zadarmo rozdělil mezi potřebné. „Bylo zjištěno, že Červený půlměsíc, který v regionu po zemětřesení, jež zabilo desítky tisíc občanů, nebylo vidět, měl plné ruce práce rozprodáváním stanů ze svých zásob, zatímco tisíce lidí umíraly pod troskami,“ napsal sloupkař opozičního listu Cumhuriyet Murat Agirel.
Desítky právníků podaly žalobu na Erdogana. Zhoršil dopady zemětřesení, tvrdí |
Obchod pak podle portálu Al-Monitor potvrdil zakladatel charity, turecký rockový zpěvák Haluk Levent. Stany nakoupil za 46 milionů lir (54 milionů korun). „Ve chvíli, kdy lidé k smrti mrzli a snažili se přežít, jsme neměli ten luxus debatovat, jestli máme tyto stany koupit nebo ne,“ tweetoval s tím, že mu Červený půlměsíc neboli Kizilay dal slevu, ačkoliv daň z přidané hodnoty si naúčtoval.
Ředitel Kizilaye Kerem Kinik svou organizaci brání slovy, že byly stany prodány za výrobní cenu. Celkem jde podle Hürriyetu o 2050 stanů, které neměly logo a původně je vyrobili pro jinou organizaci. Kinik dodal, že se nakonec stejně dostaly na místo tragédie a že peníze získané z tohoto prodeje půjdou na materiál pro výrobu nových stanů. Ty pak mají rovněž posloužit obětem zemětřesení, a to zadarmo.
„Když už, tak z toho měli vytřískat i zisk,“ glosoval aféru turecký komentátor Murat Yetkin. Lídryně opoziční Strany dobra Meral Akşenerová pak Červenému půlměsíci vzkázala, že by se měl stydět, protože kvůli penězům nechal Turky, aby se se svým osudem poprali sami.
"İyiliğin gücüyle insanın ve toplumun onurunu korumak, dirençliliğini arttırmak ve ızdırabını dindirmek için çalışmak" anlayışıyla kurulan Türk Kızılay'ını;
Paranın gücüyle insanını yalnız bırakan, binbir dümen kurup içini boşaltan bir anlayışa mahkûm ettiniz.
Yazıklar olsun!
