INFOGRAFIKA:
Raketoplán Discovery
Kennedyho vesmírné středisko
ČTĚTE TAKÉ:
První mise Discovery v roce 1984
Téměř dva tisíce tun těžký raketoplán se zvedl za hřmotu motorů z rampy a vznesl se nad moře, k mírně zamlžené modré obloze.
Dvě minuty po startu se oddělily dva postranní přídavné motory na pevné palivo a po osmi minutách se odpojila i hlavní palivová nádrž.
Startu přihlíželo mnoho hostů, včetně manželky amerického prezidenta Laury Bushové. S určitou nervozitou sledovali start také příbuzní posádky i pozůstalí po členech posádky Columbie.
"Naše dlouhé čekání skončilo. Jménem milionů lidí, kteří pevně věří v to, co děláme, vám přeji hodně štěstí. A nahoře si to užijte," řekl astronautům krátce před vypuštěním ředitel startu Mike Leinbach.
Sedmičlenné posádce velí Američanka Eileen Collinsová. Ta velela - jako první žena v historii - už týmu na palubě Columbie v červenci roku 1999.
Video ukázalo úlomky
Při zkoumání videozáznamu startu se ukázalo, že asi dvě minuty po vzletu odpadávaly od vnější palivové nádrže velké úlomky. Podle všeho ale nezasáhly vnější trup raketoplánu.
Na záběrech bylo rovněž vidět, že při startu ještě na rampě odlétly od lodi dva světlé objekty. Zástupce vedoucího programu raketoplánů Wayne Hale nadhodil možnost, že to byly neškodné útržky papíru, který chrání pomocné raketové motory.
Dodal, že je příliš brzo na to, aby bylo možné říci, co kamery zachytily. Ujistil, že záznamy kamer budou pečlivě prozkoumány. "Nemůžeme říci, co tam možná bylo, nebo co tam možná nebylo. Doufáme, že nic," řekl Hale.
Minulý start nevyšel
Raketoplán Discovery se měl na oběžnou dráhu vznést už 13. července, ale několik hodin před startem se objevila závada. Jeden ze čtyř senzorů ukazoval méně paliva, než byl skutečný stav.
Tentokrát ale bylo vše v pořádku. Technici amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) při plnění nádrží zjistili, že všechna čtyři čidla fungují tak, jak mají.
Obavy zpočátku panovaly i kvůli počasí. Aby mohla loď odstartovat, nesmí se v okruhu 37 kilometrů objevit bouřka. Riziko bylo ještě několik hodin před startem 40procentní, postupně se však snížilo na 20 procent.
Cílem dvanáctidenní mise je zhodnotit, nakolik se podařilo zvýšit bezpečnost raketoplánů od katastrofy z 1. února 2003. Při ní zahynula celá sedmičlenná posádka Columbie. - více zde
Obnovení letů je důležité i pro zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), na níž během odstávky amerických strojů dopravovaly potraviny a materiál výhradně ruské lodě.
Dva členové posádky Discovery se během mise vydají třikrát na procházku do volného vesmíru. Vyzkoušejí některé nové součásti výstroje a nahradí na ISS
jeden z přístrojů, který slouží ke stabilizaci stanice.
