Americký Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu označil misi za úspěšnou. Příští se má uskutečnit v prosinci.
Posledním úkolem sedmi kosmonautů (pět Američanů, jedna Kanaďanka a jeden Rus) bylo vypuštění satelitu Starshine, který bude sloužit studentům na celém světě k pozorování. Sonda je pokryta zrcadly, která byly vyleštěna dětmi. Při vypuštění se podle posádky podobala světélkující kouli na diskotékách.
Hlavním úkolem posádky však bylo připravit Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) pro první stálou posádku. Tuto práci ukončili úspěšně kosmonauti Discovery ve čtvrtek.
Při několikahodinové vesmírné procházce minulou neděli nejprve připevňovali k "vesmírnému hotelu", jak kosmickou stanici nazývají, některá nutná technická zařízení. Poté opravovali a upravovali vnitřek a nakonec do stanice nanosili dvě tuny různého materiálu včetně pitné vody.
Na mezinárodním projektu se podílejí USA, Rusko, Japonsko, Kanada a 11 zemí Evropské unie. Ještě letos v listopadu by měla ruská výprava připojit k ISS další modul. V prosinci dorazí ke stanici další americký raketoplán. V únoru nebo březnu 2000 je tam očekávána první tříčlenná stálá posádka, nejspíš rusko- americká.
Oprava kosmické stanice
Po víkendovém velkolepém výstupu a náročné práci v kosmickém prostoru se posádka amerického raketoplánu Discovery věnovala v pondělí jednodušším opravám a úpravám uvnitř Mezinárodní kosmické stanice (ISS), uvedlo řídící středisko letu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu.
Kosmonauti vstoupili do stanice, která byla ponechána svému osudu po jejím propojení loni v prosinci, již v neděli, kdy hodnotili stav vybavení a snažili se prostory zušlechťovat. "Je to bláznivý hotel... Dosud zde nejsou ani žádné záchody," komentoval situaci velitel sedmičlenné posádky Kent Rominger.
V pondělí posádka opravila elektronický systém pro komunikaci se Zemí, který přestal fungovat v dubnu. Opravila další malé poruchy a začala pokládat zvukové izolace. Celkem stráví na stanici čtyři dny, kdy především přenese z raketoplánu téměř dvě tuny materiálu, například počítače, oděvy a vodu, kterou budou používat první "stálí" obyvatelé ISS od března 2000.
Výstup do volného vesmíru
Dva ze sedmi členů posádky amerického raketoplánu Discovery vystoupili v neděli ráno do volného vesmíru a instalovali na budoucí Mezinárodní kosmické stanici jedenapůlmetrový jeřáb. Tamara Jerniganová a Daniel Barry splnili tento úkol bez jakýchkoliv problémů a po osmi hodinách se vrátili do raketoplánu. Operace proběhla ve výšce 385 kilometrů nad Zemí.
Tamara Jerniganová a Dan Barry opustili Discovery v půl páté středoevropského letního času a poté nejprve upevnili na americký modul Unity jeřáb, který váží přibližně 100 kilogramů a bude sloužit k upevňování dalších prvků k stanici, jež má být hotova v roce 2005 a má vážit 500 tun.
Podobnou operaci poté zopakovali s prvními částmi druhého jeřábu, který je ruské výroby a bude upevněn na ruském modulu Zarja.
Astronauti Jerninganová a Barry instalovali na oba moduly, které zatím tvoří zárodek ISS, kromě jeřábů bedny s nářadím. Jejich výstup trval o 90 minut déle, než se předpokládalo, protože stavební prvky ruského jeřábu byly k nákladnímu prostoru raketoplánu přimontovány příliš pevně.
Při operaci ve výšce 385 kilometrů nad Zemí jim pomáhala teleskopická ruka, kterou z raketoplánu vedl jeden z jejich kolegů.
Výstup Jerninganové a Barryho do vesmírného prostoru trval sedm hodin a 55 minut a byl druhým nejdelším v historii raketoplánů; ještě déle - osm hodin a 29 minut byli astronauti v kosmu při zachraňování satelitu Intelsat IV v roce 1992.
Raketoplán má zůstat spojen se stanicí do čtvrtka. Do té doby jeho sedmičlenná posádka přemístí na stanici asi 2000 kilogramů zařízení a zásob.
Start Discovery
Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve čtvrtek, krátce před před sedmou hodinou ranní místního času, úspěšně odstartoval americký raketoplán Discovery se sedmičlennou posádkou. Start přenášela v přímém přenosu televizní stanice CNN.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánoval start raketoplánu na 20.května, ale vzhledem k poškození raketoplánu mohutným krupobitím vzlet odložil. Krupobití vytlouklo do pěnové izolace vnější nádrže kolem 150 prohlubní a byla nutná oprava.
Cílem desetidenní mise raketoplánu je doletět k zárodku mezinárodní orbitální stanici ISS. Zde by měl být umístěn další materiál o hmotnosti 2000 kilogramů, především přenosné počítače, oblečení a voda, který budou využívat tři první obyvatelé stanice - dva Rusové a jeden Američan - na jaře 2000.
 Raketoplán Discovery startuje za východu Slunce |
 Odlesk startu raketoplánu Discovery na vodní hladině |
 Raketoplán Discovery vteřinu po startu |
 Posádka Discovery v Kennedyho vesmírném středisku před startem |
 Posádka Discovery odchází k raketoplánu připravit se na start |
 Astronauti Tamara Jerniganová a Daniel Barry ve volném vesmíru instalují na budoucí Mezinárodní kosmické stanici jedenapůlmetrový jeřáb. V pozadí je planeta Země vzdálená 385 kilometrů. |
 Astronauti Tamara Jerniganová a Daniel Barry instalují ve volném vesmíru jeřáb na budoucí Mezinárodní kosmickou stanici |
 Atronauti Tamara Jerniganová a Daniel Barry upevňují na povrch budoucí Mezinárodní kosmické stanice malý jeřáb |
 Astronauti Tamara Jerniganová a Daniel Barry instalují na povrch budoucí Mezinárodní kosmické stanice jedenapůlmetrový jeřáb |
 Astronaut Daniel Barry instaluje na povrch budoucí Mezinárodní kosmické stanice jedenapůlmetrový jeřáb. V pozadí jsou vidět zasněžené vrcholky Alp na Zemi. |
 Atronauti Tamara Jerniganová a Daniel Barry instalují na budoucí Mezinárodní kosmické stanici jedenapůlmetrový jeřáb. V pozadí je vidět planeta Země. |
 Raketoplán Discovery po přistání v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě |
 Raketoplán Discovery přistává v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě |
 Raketoplán Discovery přistává v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě |
 Raketoplán Discovery |
