Připojení se ke „klubu“ čtyř zemí by „podstatně poškodilo“ bilaterální vztahy mezi Bangladéšem a Čínou, prohlásil čínský ambasador v zemi Li Jimming. Později se sice hájil tím, že jeho slova jsou osobním názorem a odpovědí na dotaz na novináře, nikoliv oficiální pozicí Číny, oheň byl už ale na střeše.
Bangladéšský ministr zahraničí Abúl Kamál Abdul Momen odsoudil velvyslancovy výroky jako „velmi nešťastné“ a „agresivní“. Dodal, že Bangladéš jako suverénní stát si sám zvolí, s kým bude spolupracovat.
Naopak čínské ministerstvo zahraničí se postavilo za Lia. „Všichni víme, jaký druh mechanismu je Quad. Čína se staví proti snahám určitých zemí vytvořit exkluzivní kliku, vykreslit Čínu jako výzvu a zasít neshody mezi regionálními zeměmi a Čínou,“ uvedla podle serveru Diplomat mluvčí ministerstva Chua Čchun-jing.
Diplomatický skandál se odehrál krátce poté, co zemi navštívil čínský ministr obrany Wej Feng-che. Ten se též vyslovil proti Quadu, ačkoliv v neutrálnějším tónu. Přeje si, aby Čína a Bangladéš stáli pospolu „proti silám mimo region, které vytváří vojenské aliance v Jižní Asii a praktikují hegemonismus“.
Autoritáři a pokrytci. První jednání USA a Číny za Bidena začalo přestřelkou |
Pekingskou podezřívavost vůči Quadu naposledy artikuloval čínský velvyslanec v Japonsku Kchung Süan-jou. Vyzval hostitelkou zemi, ať si neosvojuje americkou protičínskou rétoriku a dodržuje mírové vztahy s Čínou. Quad je podle něj produktem „mentality studené války“ a „stoprocentně zastaralý“.
Peking vnímá Quad jako vojenskou alianci, jejímž cílem je stát proti geopolitickým ambicím Číny. Podle Kchunga spojenectví USA a Japonska „nesmí podkopávat zájmy třetí země“.
Vznik a první summit Quadu
Quad, oficiálně Čtyřstranný bezpečnostní dialog, vznikl v roce 2007 poté, co USA, Indie, Austrálie a Japonsku navázaly spolupráci v humanitární pomoci zemím zasaženým tsunami v Indickém oceánu.
Program aliance byl poměrně nejasně definován a skutečnost, že v jejím jménu USA a Indie provedly společné vojenské cvičení, zavdala příčinu ke spekulacím, že Quad se postupně vyvine v „asijské NATO“ zaměřené na držení Číny na uzdě, píše americký think-tank Center for Strategic and International Studies.
Peking reagoval masivní kampaní v jednotlivých státech, která je měla odradit od dalšího sbližování. Částečně se mu to podařilo, geopolitické cíle států Quadu se různily a obchodní potenciál nyní druhé největší ekonomiky světa byl pro Indii a Austrálii velkým lákadlem, aby jej ohrozily znelíbením se Číny. Quad na dlouhou dobu prakticky upadl v zapomnění.
Myšlenku Quadu vzkřísila administrativa exprezidenta Donalda Trumpa, která nastavila celkově velmi protičínský kurz Spojených států. Jeho nástupce v úřadu, současný prezident Joe Biden, ideu převzal a ještě ji rozvinul.
V březnu uspořádal vůbec první summit nejvyšších představitelů Quadu, za což si vysloužil uznání i od činitelů Trumpovy administrativy včetně bývalého ministra obrany Jamese Mattise. Čínská kampaň proti alianci zesílila poté, co Biden oznámil uspořádání summitu.
Čína varuje před studenou válkou. Nikdo nám nebude diktovat, tvrdí prezident |
Setkání se uskutečnilo v době, kdy Čína má velmi napjaté vztahy s Indií kvůli potyčkách na sporných hranicích v Himálajích. Obchodní vazby mezi Austrálií a Čínou se silně narušily poté, co Canberra volala po vyšetřování původu koronaviru a Peking reagoval navýšením cel na australské zboží.
Aliance odsoudila „agresivitu“ Číny v Indii a ekonomický „nátlak“ vůči Austrálii a též i „obtěžování“, kterého se mají čínské námořní síly dopouštět v blízkosti sporného souostroví Senkaku, na které si dělá nárok Peking i Tokio.
Nejsme NATO
Ve společném prohlášení se čtyři státy shodly na „prosazování svobodného, otevřeného řádu založeného na otevřených pravidlech a zakořeněného v mezinárodním právu, s cílem zajistit bezpečnost a prosperitu a čelit hrozbám, které se týkají jak Indo-Pacifiku, tak i (oblastí) mimo něj“.
Představitelé Quadu však trvají na tom, že nemají v úmyslu vytvořit asijské NATO ani žádnou jinou vojenskou alianci namířenou proti Číně. „Je to ve skutečnosti o překonání Studené války, ne o jejím posílení,“ prohlásil indický ministr pro zahraniční záležitosti Jaishankar.
Ministr zdůrazňuje, že aliance projednávala celou řadu globálních témat jako jsou mobilita studentů, moderní technologie, klimatické změny či světová vakcinační strategie.
„Čtyři vůdci diskutovali výzvu, kterou představuje Čína,“ podotkl Bidenův poradce v otázkách národní bezpečnosti Jake Sullivan s tím, že summit ale „nebyl ve své podstatě o Číně“.
