Podle profesora politologie se Vladimir Putin nezapíše do dějin jako kladná postava. Alespoň v západní společnosti.
„Ale důležitá je také perspektiva Rusů,“ říká politolog. „A také to, jak svou politiku vnímá Kreml. Putin sám sebe vnímá jako kladnou postavu, jako někoho, kdo hájí evropské tradiční hodnoty vůči dekadentnímu Západu, jako někoho, kdo bojuje za správnou věc.”
Podle Kratochvíla se tak Rusko hodnotově výrazně vzdaluje západním demokraciím. Přitom v minulosti zavládla ve světě naděje, že i Rusko se může stát demokratickou zemí.
„Nevidím žádný rozumný důvod, proč by Rusko nemělo být demokracií. Ale jsou demokraciemi západního střihu Maďarsko, Polsko, Česká republika nebo USA po útoku na Kongres?“ pokládá si otázku Kratochvíl. „I tak se domnívám, že demokracie ve smyslu transparentních voleb a svobodného přístupu do médií lze dosáhnout i v Rusku.” Vladimir Putin ji však podle něj rozhodně nechce nastolit.
Kratochvíl v Rozstřelu podrobně popsal osobnost ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Podle něj jeho problém spočívá v tom, že hnutí, která se kolem něj seskupují, nemají výrazné ideologické zaměření. Často jsou propojená s vlivnými skupinami oligarchů, kteří si vytvářejí strany a hnutí na klíč, ve svůj vlastní prospěch. „Kdybyste se mě zeptali, zda je Navalnyj liberál, konzervativec, pravičák, nebo levičák, tak to nelze říct.”
„Je nejvýraznější postavou, ale jeho program a politické směřování jsou bohužel nejasné. Lze proto jen těžko říct, zda je Navalnyj ideologickou pravolevou výzvou vůči Kremlu.” Přesto je Navalnyj podle Kratochvíla v Rusku jakožto nejviditelnější Putinův oponent mužem číslo dva.
Navalnyj souhlasí s anexí Krymu
Podle řady západních politologů je sice Navalnyj významným Putinovým protivníkem, v mnoha názorech však zastává stejné postoje jako současný ruský prezident. Příkladem může být jeho nacionalismus nebo postoj k anexi Krymu. Navalnyj už několikrát prohlásil, že Krym je ruský a mělo by to tak i nadále zůstat.
„Krym je ale téma, které sjednocuje celou ruskou společnost. Sjednocuje to příznivce i odpůrce Putina. Stejný názor na tuto záležitost má 90 procent Rusů bez ohledu na to, co si myslí prezident nebo vůdci opozice. Jako aspirant na prezidentský úřad si Navalnyj nemůže dovolit říct něco jiného,” míní Kratochvíl.
A co Navalného a Putina zásadně odlišuje? „Současný prezident je stále politikem sovětské éry. Tam jsou jeho kořeny, tam je jeho nazírání na svět. V případě Navalného je to jiné.”
Vracíme se do SSSR. Rusy zaskočila brutalita policejního zákroku |
Navalnyj nicméně podle politologa nemůže Putina porazit pouze tím, že bude odkrývat pozadí jeho zkorumpované vlády. „Ukazuje se totiž, že potenciál lidí, kteří ho kvůli jeho investigativní práci podporují, má strop. A ten je někde kolem 20 procent voličů. A to proto, že většina ostatních Rusů vnímá politiku skrze státem vlastněná média a propagandu.”
„Je tu však většina společnosti, která sice nepodporuje Navalného, ale roste u ní ekonomická nespokojenost. A to bude faktor, který rozhodne, zda Alexej Navalnyj uspěje. Navalnyj tedy může vyhrát pouze tehdy, když se Putinovi bude dařit tak špatně jako v této chvíli,” tvrdí politolog.
Navalnyj se musí bát o život
Kratochvíl si myslí, že za otravou Alexeje Navalného stojí přímo Kreml a velmi pravděpodobně i přímo Putin. Politolog dokonce v Rozstřelu řekl, že Navalnému hrozí nebezpečí i v tuto chvíli, kdy je ve vězení. „To nebezpečí je velmi reálné. Kreml se může bát pouze toho, že se z Navalného stane mučedník. Ale ta obava tu byla už v minulosti a Kreml neváhal s pokusem o Navalného otravu.“
Kratochvíl se vyjádřil i k investigativnímu dokumentu Navalného Fondu boje s korupcí o vyšetřování, které se týkalo luxusní rezidence na pobřeží Černého moře. Ta podle něj patří přímo prezidentu Vladimirovi Putinovi. „Velmi pravděpodobně jde o majetek Vladimira Putina. Ty důkazy jsou velmi přesvědčivé.“
Putin hraje o vše
Rusko má momentálně podle Kratochvíla velké ekonomické ekonomické problémy, což přispívá k poklesu Putinovy obliby. „Pětina Rusů je na hranici chudoby, Rusko jen obtížně dohání Západ, v poslední době za ním spíše zaostává.”
„Prvních osm let Putinovy vlády bylo v Rusku ve znamení růstu. Nikdy neklesl růst HDP pod pět procent. Za posledních osm let nedosáhl této hodnoty ani jednou. Poklesy byly zaznamenány už před koronavirem. Ekonomika se zhoršuje, reálné příjmy se propadly o pět procent,” vysvětluje Kratochvíl.
Navalnyj měl štěstí. Stejní agenti FSB zabíjeli už dřív, tvrdí Bellingcat |
Politolog si myslí, že se může Putinova éra chýlit ke konci a prezident v tuto chvíli hraje o vše. „Opozice vůči Putinovi začíná být stále reálnější.”
V Rusku podle Kratochvíla existují tři opoziční skupiny. První funguje v ruském parlamentu, druhou jsou antisystémové skupiny a třetí lidová hnutí. „V poslední době dochází k intenzivnímu propojování lidových hnutí s mimoparlamentní opozicí. To je příklad právě Alexeje Navalného.”
„Opozice v parlamentu zatím nebyla příliš významná. To byli dosud komunisté nebo Vladimir Žirinovskij. Ale i parlamentní opozice se teď projevuje výrazně kritičtěji. Třeba komunisté nepodpořili poslední ruské referendum. Takže se opoziční síla na všech úrovních znásobuje.”
Je pád Vladimira Putina reálný? Vybere si svého nástupce? A co bude následovat po jeho odchodu? I na to odpovídal profesor Petr Kratochvíl v Rozstřelu.
