Rusko už má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny. S myšlenkou vybudování vlastní základny přišel v roce 2013 ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Základna se má podle dřívějších informací vybudovat ve městě Lida asi padesát kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou a má tam být umístěn celý ruský letecký pluk, který má zhruba šedesát strojů.
Minsk se doposud plánům na ruskou základnu vzpíral, Bělorusko je ale závislé na ruských financích a energetických surovinách. Putin se v pátek sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko však zatím Putinova slova nekomentoval.
Ruská armáda začala na konci roku 2013 využívat běloruskou leteckou základnu v Baranavičy na západě země, která se stala součástí společného rusko-běloruského systému protivzdušné obrany. Rusové tam už mají asi třicet stíhacích letounů Su-27.
Rusko a Bělorusko spojuje od roku 1997 svazová smlouva, která je platformou pro těsnou politickou, hospodářskou, celní a vojenskou spolupráci. V roce 2009 se Rusko dohodlo s Běloruskem na zřízení společné protivzdušné obrany na ochranu vnější hranice a vzdušného prostoru.
Posilování ruské vojenské přítomnosti při hranicích Severoatlantické aliance je podle ruských analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Loni Rusko využilo vládního převratu na Ukrajině k anexi poloostrova Krym, kde je velká ruská námořní základna. Polsko a pobaltské státy v reakci na to opakovaně žádají alianci NATO o trvalé umístění jejích sil na svém území.
Rusko má vojenské základny také v Kyrgyzstánu a Arménii a nyní posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Plán základny v Bělorusku může být pro Západ signálem, že Rusko nebude tolerovat narušování jeho tradiční sféry vlivu. Také jej zřejmě vede snaha udržet si kontrolu nad nepředvídatelným Běloruskem, jehož prezident Lukašenko v poslední době hraje na obě strany.
