Mezi onkology se o tom šušká už dlouho, ale oficiálně o tom nikdo nemluví a nikdo neví. Včetně ministerstva zdravotnictví. Jde totiž o soukromou investici.
"Víme jen to, že u Fakultní nemocnice Bulovka vzniká díra v zemi, kde má toto zařízení stát," říká náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
DALŠÍ NOVÉ PŘÍSTROJEPro onkologické pacienty Nový Leksellův gama nůž Nůž je zařízení, které dokáže velmi přesně pomocí gama záření ozařovat konkrétní místa v mozku. Na počátku devadesátých let se ve veliké sbírce podařilo shromáždit dost peněz, aby se přístroj mohl koupit pro pražskou Nemocnici Na Homolce. Do té doby museli pacienti s nádory mozku jezdit do zahraničí. Dnes je nůž podle ministerstva zdravotnictví i po několika renovacích zastaralý a také patří soukromé nadaci, která na něj sesbírala peníze. Nemocnice jej má vypůjčený. Do Česka proto přibude nový gama nůž, opět na Homolku. Cyber knife Přístroj, který umí totéž co gama nůž, ale je univerzálnější. Dá se použít i u jiných nádorů po celém těle, tedy nikoli jen na mozku. Přijde na 200 milionů korun a zatím v Česku žádný není, ale ministerstvo zdravotnictví naplánovalo, že jej od podzimu bude mít Fakultní nemocnice Ostrava. |
Záření cílené jen na nádor
"Včetně přístrojů přijde na tři miliardy korun a celé centrum, tedy všechny čtyři ozařovny, bude v plném provozu od poloviny roku 2013. První pacienty však bude centrum přijímat už o rok dříve," popisuje zástupce investora Antonín Pečenka, bývalý náměstek ministra zdravotnictví a nucený správce Všeobecné zdravotní pojišťovny. Peníze zajišťuje Erste Group prostřednictvím české dceřiné společnosti Immorent.
Pro pacienty bude tato protonová terapie znamenat v každém případě lepší a modernější léčbu. Ozařování je pro tělo nemocného mnohem šetrnější způsob, jak zničit nádor, než chemoterapie, která se v Česku při léčbě nemocných dosud využívala více než v jiných zemích EU.
Onkologové se navíc shodují, že protonové zářiče znamenají velký pokrok v porovnání se současnými ozařovacími přístroji. Pomocí přesného protonového paprsku se dají odstranit i nádory, které jsou dnes neoperovatelné a jinou cestou nezničitelné. "Především jde o ty, které jsou blízko orgánů citlivých na záření, jako jsou třeba mícha, oči nebo mozek," říká Karel Odrážka, šéf Společnosti radiační onkologie.
Každé ozařování ničí nejen nádor samotný, ale i kus zdravé tkáně okolo. "Tyto zářiče jsou úžasná věc, protože jsou cílenější a neničí tolik okolí nádoru," říká přednosta onkologie Fakultní nemocnice Ostrava David Feltl. Problém však vidí v tom, že provoz přístroje je příliš drahý.
"Obávám se, že Česko tady předbíhá dobu. Protonová terapie je cesta, kterou se bude určitě ubírat léčba budoucnosti. Za pět či za deset let o takový přístroj určitě můžeme usilovat, ale nejsem si jistý, jestli na to teď máme, abychom z veřejného pojištění zaplatili drahý provoz takového zařízení," vysvětluje Feltl.
A totéž říká ministerstvo zdravotnictví. "Je to vhodné jen pro zlomek pacientů. Naše priorita to tedy rozhodně není. Lepší je zmodernizovat a dovybavit normálními ozařovači onkologická centra," odmítavě kroutí hlavou náměstek Šnajdr.
Ze zahraničních zkušeností plyne, že protonová léčba je vhodná zhruba pro pět procent pacientů s rakovinou, kteří se mají léčit ozařováním, a vyplatí se mít jedno centrum pro spádovou oblast s deseti až patnácti miliony lidí. V Česku by se v protonovém centru mohly léčit zhruba dva tisíce lidí ročně.
Největší zdravotní pojišťovna VZP, na níž především závisí, zda bude péče pacientům proplacena, zatím označuje tyto úvahy za předčasné. "V současné době naše pojišťovna nevede v tomto ohledu žádná jednání," uvedla mluvčí VZP Šárka Korandová.
