Protest svolali zástupci federální prokuratury a zúčastnila se ho i Nismanova rodina a někteří opoziční politici. Podobné protesty se uskutečnily i v dalších argentinských městech. Účastníci pochodu měli v rukou argentinské vlajky a nesli transparenty s nápisy jako Spravedlnost! či Pravda!
Jedna z protestujících, jednaosmdesátiletá Blanca Perezová, se domnívá, že byl Nisman zavražděn a že vláda musí nést odpovědnost za to, co se stalo. „Jestliže nebudeme mít spravedlnost, nebudeme mít svobodu. Vláda ztratila kontrolu nad situací,“ uvedla Perezová. Podle vyšetřovatelů pitva vyloučila cizí zavinění, sama prezidentka Fernándezová se však nechala slyšet, že podle ní o sebevraždu nešlo.
Prokurátor byl nalezen 18. ledna ve svém bytě s prostřelenou hlavou. Stále není jasné, zda spáchal sebevraždu nebo byl zavražděn (více zde). Prokurátor se podle všeho chystal vydat zatykač na argentinskou prezidentku Cristinu Fernándezovou v souvislosti s vyšetřováním teroristického útoku na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994.
Dvacet let starý atentát
Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán, automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací. Při útoku zemřelo 85 lidí a více než 200 bylo zraněno (více čtěte zde).
Podle Nismanových závěrů vyšetřování se vládní činitelé včetně prezidentky snažili sedm mužů podezřelých ze spáchání činu očistit, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. Nisman byl nalezen mrtvý pouhý den před tím, než měl závěry svého vyšetřování představit zákonodárcům. Jeho kolegové a rodina nyní požadují, aby bylo jeho úmrtí důkladně prošetřeno.
Fernándezovou v polovině února formálně obvinil jeho nástupce Gerardo Pollicita. Prostudoval téměř 300 stránek Nismanem vypracované žaloby na Fernándezovou a jejího ministra zahraničí Héctora Timermana. Poté se přiklonil k názoru, že obvinění je odůvodněné.
