Před půl rokem, loni v listopadu, bylo již v podstatě rozhodnuto. Německý kancléř Olaf Scholz jel na návštěvu za čínským prezidentem Si Ťin-pchingem do Pekingu a s sebou jako pozornost vezl 24,9 procenta hamburského přístavního terminálu Tollerort, do něhož měla získat přístup čínská státní lodní společnost Cosco. Pokud by bylo jen na Scholzovi (SPD), přivezl by klidně větší podíl. Na konci loňského října ovšem po dlouhých diskusích spolková vláda povolila jako nejvyšší možný podíl „jen“ právě 24,9 procenta.
Vstup čínské firmy do terminálu se pak už zdál být pouhou formalitou. Společnost HHLA, která hamburský přístav provozuje, uvedla, že smlouva mezi ní a společností Cosco již splňuje všechny podmínky, které vláda stanovila. Čeká prý pouze na konečné schválení ministerstvem hospodářství, které vede Robert Habeck (Zelení).
Německo dostalo varování před prodejem části hamburského přístavu Číňanům |
V tom je ale problém: Terminál Tollerort mezitím začal být považován za kritickou infrastrukturu. K takovému závěru podle zjištění stanic NDR, WDR a deníku Süddeutscher Zeitung dospěl Spolkový úřad pro informační bezpečnost (BSI). Tato nová klasifikace platí od ledna letošního roku, jaké bude mít důsledky je ale zatím otevřené.
Obavy z čínské přítomnosti v hamburském přístavu v návaznosti na novou klasifikaci terminálu Tollerort již vyjádřila také Pracovní skupina pro kritickou infrastrukturu, nezávislá skupina složená ze 42 odborníků, která rovněž doporučuje přehodnocení transakce a v případě pochybností její zrušení. O tom ovšem musí rozhodnout spolková vláda.
Vládní FDP: Zakažme Číně do přístavu vstup
Zařazení na seznam kritické infrastruktury ještě automaticky neznamená zákaz podnikání dalším subjektům. Je však zřejmé, že prodej podílu hamburského terminálu hned tak nenastane a vláda vhodnost tohoto kroku bude znovu posuzovat. „Vzhledem k tomu, že se změnily výchozí předpoklady, zabýváme se tím,“ uvedlo ministerstvo hospodářství.
Také vládní liberální demokraté (FDP) požadují, aby byl vstup čínské státní společnosti do důležitého německého přístavu znovu přezkoumán. „Nemůžeme si dovolit stále rozdávat malé dílky mozaiky na velké skládačce, kterou se Čína v Evropě snaží doplnit. Můj osobní názor je, že v tomto případě by měl platit úplný zákaz přítomnosti Číny,“ domnívá se místopředsedkyně parlamentní frakce FDP ve Spolkovém sněmu Gyde Jensenová.
Scholz míří do Pekingu. Němci cestu kritizují, ale Čína už se těší na svůj dar |
Na případ přístavu v Hamburku podle FDP nelze pohlížet izolovaně. „Je třeba vzít v úvahu i další přístavy EU, v nichž má Cosco podíl. Jsou to přístavy s největším obratem, jako je Rotterdam, Antverpy, Valencie, Pireus,“ dodala Jensenová.
Firma Cosco původně chtěla získat podíl ve výši 35 procent. Scholz nebyl proti, naopak v tomto čínskou stranu podporoval. Ministr hospodářství Habeck, stejně jako další členové vlády, ale nesouhlasil. Nakonec kabinet dohodu schválil s několika podmínkami, které měly případný vliv Číny omezit.
Výhody spolupráce jsou Německu „jasné“
A co na to Čína? Na přístav v Hamburku čeká již rok a půl. Nyní tamní vláda varuje Německo před „politizací“ celé záležitosti. „Doufáme, že se německá strana zdrží politizace obchodní spolupráce a nebude z ní dělat téma ideologické nebo bezpečnostní,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin. Německá vláda se podle něj má zdržet kladení překážek této spolupráci.
Čína sází na Německo, věří v jeho podporu při mírovém sjednocení s Tchaj-wanem |
Tento spor již zastínil i nedávnou první návštěvu Číny, kterou podnikla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení). Německá strana by podle Wenbina měla pro čínské společnosti vytvořit „spravedlivé a nediskriminační podnikatelské prostředí“, přičemž dodal, že „výhody a nevýhody této spolupráce jsou německé straně velmi jasné“.
