Kosmonauti přistáli poblíž města Arkalyk ve středoasijském Kazachstánu, odkud z kosmodromu Bajkonur startují ruské kosmické lodě.
Pokud Rusko nezíská peníze na další řádný provoz třináct let staré a tedy osm let přesluhující kosmické laboratoře, shoří stotřicetitunový orbitální komplex na jaře příštího roku v zemské atmosféře a jeho zbytky skončí v některém z oceánu.
Do osmi dnů po návratu nynější posádky plánuje řídící středisko dálkový manévr, při kterém se Mir pootočí, takže jeho centrální osa bude směřovat k Zemi a sluneční panely budou orientovány na Slunce. Na stanici pak budou v provozu pouze systémy temperování, základního energetického zásobování, orientace slunečních panelů a dálkové komunikace.
Posádka opustila orbitální stanici Mir
Tříčlenná rusko-francouzská posádka v pátek opustila ruskou orbitální stanici Mir a vrací se na Zemi. Podle ruského pozemního Střediska pro řízení kosmických letů se kosmonauti přesunuli do kosmické lodě Sojuz, v níž se vrací na Zemi.
Rusové Viktor Afanasjev a Sergej Avdějev společně s Francouzem Jeanem-Pierrem Haignérem v přímém vysílání telemostu zamávali na rozloučenou pozemní kontrole letů. Kosmonauti jsou očekáváni v kazašské stepi v sobotu ráno místního času (02:35 SELČ).
"Odcházíme s těžkým srdcem, opouštíme kousek Ruska," prohlásil Afanasjev předtím, než společně se svými dvěma kolegy ve stavu beztíže "doplaval" do kosmické lodě, v níž se vrátí na Zemi.
Rusko-francouzská posádka byla zřejmě poslední, kterou Mir při svém 13letém pobytu na oběžné dráze hostil. Mir bude nyní kroužit opuštěný bez lidské posádky po oběžné dráze kolem Země až do doby, než bude rozhodnuto o jeho dalším osudu. Očekává se, že v únoru nebo březnu příštího roku bude sveden do Tichého oceánu. V únoru příštího roku by měla být na zhruba měsíc vyslána dvojice ruských kosmonautů Sergej Zaletin a Alexandr Kalerij, aby snížila oběžnou dráhu stanice. Afanasjev a Haignére byli na Miru od února, zatímco Avdějev strávil na orbitální stanici 389 dní.
Přestárlý Mir, fungující již 13 let, byl v posledních několika letech stižen sérií poruch a problémů. Nejvážnějšími byly kolize s nákladní lodí Progress v červnu 1997 a požár zásobníku s kyslíkem v únoru téhož roku, který skutečně ohrozil životy kosmonautů.
Přes všechny problémy je tento kosmický příbytek unikátním zařízením. Původní životnost Miru byla stanovena na pět let. Zatímco Rusové využívají orbitálních stanic nepřetržitě od začátku 70. let, Američané měli ve vesmíru pouze stanici Skylab v letech 1973-74.
První z pěti modulů Miru vynesla v únoru 1986 z kosmodromu Bajkonur raketa Proton. Zkompletování stanice se protáhlo až do dubna 1996, kdy byl nainstalován poslední modul Priroda. Společně s dalšími moduly Krystal, Spektr, Kvant-1 a Kvant-2 má stanice tvar velkého kříže, z něhož jako další ramena vyrůstají panely slunečních baterií. Celý komplex, dlouhý 40 metrů a vážící 130 tun, obkrouží každých 92 minut ve výšce 400 kilometrů Zemi.
Mir přijal na své palubě 103 kosmonautů, z nichž 62 nebylo Rusů. Mezi jinými také Američana s českými předky Johna Blahu nebo Slováka Ivana Bellu. V polovině března 1995 se v Miru na tři měsíce usadila tříčlenná rusko-americká posádka. Pro jejího člena Normana Thagarda to znamenalo dvojí prvenství - první Američan, jehož do vesmíru vynesla ruská kosmická loď a který měl možnost na Miru pracovat. Historické spojení amerického raketoplánu Atlantis a ruské stanice se uskutečnilo v červnu téhož roku. Od té doby se opakovalo ještě osmkrát, naposledy loni v červnu.
Komplex s mnoha specializovanými vědeckými aparaturami umožnil během 26 misí (23 mezinárodních) realizaci na 16.500 výzkumných úkolů. Smyslem dlouhodobých pobytů byla rovněž simulace podmínek letů k vzdáleným planetám a ověřování, zda je vůbec organismus schopen přizpůsobit se na tak dlouhou dobu beztížnému stavu. Držitelem rekordu je Rus Valerij Poljakov, který strávil v letech 1994-1995 na palubě Miru 438 dní. Světovým rekordem je rovněž jeho sedmihodinový výstup do vesmíru 13. února 1990.
Mir znamenal na jedné straně pýchu sovětského a nyní ruského vesmírného programu, na straně druhé obrovské finanční zatížení. Ačkoliv se na jeho financování podílely značnou částí i Spojené státy, roční náklady odhadované na 250 miliónů dolarů se nakonec staly hlavním argumentem pro ukončení programu. Ještě v lednu se plánovalo prodloužení práce stanice o další tři roky, ale soukromí investoři, kteří měli údajně zájem na jejím dalším setrvání ve vesmíru od projektu nakonec odstoupili. Již v 80. letech bylo z finančních důvodů zrušeno původně plánované vyslání komplexu Mir 2, který měl v roce 1991 Mir vystřídat.
Štafetu tak převezme Mezinárodní vesmírná stanice (ISS, dříve Alfa), čerpající z provozu Miru základní zkušenosti. První část celého komplexu, jehož vývoje se účastní USA, Rusko, 11 evropských států Evropské kosmické agentury (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie, byl na oběžnou dráhu vynesen loni v listopadu.
 Poslední posádka orbitálního komplexu Mir opoustila v pátek 27. srpna palubu této ruské stanice - po třinácti a půl letech se tak uzavírá významná etapa kosmonautiky. Opuštěný Mir bude kroužit kolem Země, než bude sveden do Tichého oceánu. |
 Velitel Viktor Afanasjev (uprostřed) a členové posádky Sergej Avdějev (vpravo) a Francouz Jean-Pierre Haignér před opuštěním vesmírné orbitální stanice Mir. |
 Poslední posádka orbitálního komplexu Mir opoustila v pátek 27. srpna palubu této ruské stanice - po třinácti a půl letech se tak uzavírá významná etapa kosmonautiky. Opuštěný Mir bude kroužit kolem Země, než bude sveden do Tichého oceánu. |
 První doušky vody po přistání pro Francouze Jeana-Pierra Haignéra. |
 Poslední posádka orbitálního komplexu Mir opoustila v pátek 27. srpna palubu této ruské stanice - po třinácti a půl letech se tak uzavírá významná etapa kosmonautiky. Opuštěný Mir bude kroužit kolem Země, než bude sveden do Tichého oceánu. |
 Přistávací modul s posádky z Miru v kazašské stepi. |
 Vynášení Francouze Jeana-Pierra Haignéra z přistávacího modulu. |
 Dívka v kazašském kroji nabízí francouzskému kosmonautovi pečivo na letišti v Astaně. |
 Přistávací modul nad kazašskou stepí. |
