Vraťte koncentrační tábory na původní mapu, stěžuje si Polsko na Netflix

  • 124
Polská vláda opět ukázala, jak je citlivá na zmínku o koncentračních táborech, které za druhé světové války stály na území dnešního Polska. Nové vášně vyvolala americká společnost Netflix, která v sérii o nacistickém dozorci Johnu Demjanjukovi neumístila tábory na tehdejší mapu Evropy, ale na podstatně novější. Polsko proto žádá opravu.

„Clevelandského dědečka postaví v Izraeli před soud s obviněním, že býval dozorcem v nacistickém vyhlazovacím táboře a říkalo se mu Ivan Hrozný,“ láká Netflix na nový dokumentární seriál.

Fotogalerie

Ďábel od vedle (The Devil Next Door) pojednává o odsouzeném nacistickém dozorci Johnu Demjanjukovi. Premiéru měla pětidílná minisérie bez většího rozruchu 4. listopadu. O ten se postaralo až Polsko.

Tamní premiér Mateusz Morawiecki totiž výkonnému řediteli Netflixu Reedu Hastingsovi v neděli poslal oficiální stížnost na tento seriál. V Ďáblovi od vedle jsou podle polské vlády „obrovsky nepřesné prvky“. Například mapa, která „umisťuje několik německých nacistických táborů na území dnešního Polska“.

„Není k ní žádný komentář ani jakékoliv vysvětlení, že tato místa vedli Němci. Nejenže je tato mapa nepřesná, ale ještě ke všemu svádí diváky k víře, že Polsko bylo zodpovědné za zřízení a vedení těchto táborů i za zločiny v nich spáchaných,“ rozčílil se Morawiecki v dopise s tím, že Polsko v té době samostatně neexistovalo. 

„Miliony Poláků v táborech zemřely a toto není nic jiného než přepisování historie,“ dodal a společnost Netflix vyzval, aby mapu opravil. Hastingsovi také poslal tu „správnou“. Podle premiéra to pro tvůrce série může být jen drobný detail, pro Polsko však prý má velmi škodlivé důsledky. „Je naším úkolem rázně zareagovat,“ míní. 

„Polsko bylo jedinou nacisty okupovanou zemí, ve které lidem hrozil trest smrti za ukrývání Židů, za jakoukoliv pomoc Židům nebo jen za odmítnutí vydat je německým úřadům,“ tvrdí Morawiecki Američanům. To ovšem rovněž není pravda. I Češi pomáhající svým židovským spoluobčanům se za protektorátu vystavovali riziku popravy.

Netflix na stížnost zareagoval slovy, že si je výtky vědom a že se případem „urgentně zabývá“.

Morawiecki o stížnosti informoval na Facebooku:

Stížnost na seriál je nejnovějším dopadem kontroverzního polského zákona, který zapovídá slovní spojení „polský koncentrační tábor“. Návrh legislativní úpravy v tomto smyslu před třemi lety předložilo polské ministerstvo spravedlnosti.

Původně navrhovalo za takové pojmenování nacistických táborů až pětileté vězení, což vyvolalo mezinárodní pobouření. „Holocaust vymysleli Němci, ale stovky tisíc Židů byly zavražděny, aniž potkaly německého vojáka,“ řekl tehdy izraelský poslanec a někdejší ministr financí Jair Lapid.

Upozornil tak na vinu mnoha Poláků, kteří s nacistickým režimem spolupracovali, což dnes velká část polské společnosti odmítá přijmout - včetně polské vlády. Ta nakonec od zavírání lidí, kteří zmíněné slovní spojení použijí, upustila. Zákon však platí.

O seriálu napsalo i polské ministerstvo zahraničí, tentokrát na Twitteru:

10.listopadu 2019 v 19:10, příspěvek archivován: 12.listopadu 2019 v 16:11

.@Netflix, stay true to historical facts! During the time which the “The Devil Next Door” series describes, Poland’s territory was occupied, and it was Nazi Germany who was responsible for the camps. The map shown in the series does not reflect the actual borders at that time. https://t.co/W5i8C9THo3

Nezabil bych ani kuře, tvrdil dozorce soudu

Ukrajinec Ivan Mykolajovyč Demjanjuk, o kterém kritizovaný seriál pojednává, za druhé světové války sloužil jako dozorce v koncentračním táboře Sobibor a svého času byl na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců Střediska Simona Wiesenthala.

Po válce se ukryl ve Spojených státech, kde se přejmenoval se na Johna. Časem se uchytil jako automechanik ve firmě Ford a žil spokojeně až do osmdesátých let, kdy se na něj zaměřila izraelská spravedlnost. Ta Američany požádala o Demjanjukovo vydání.

Demjanjuk dostal za vraždy Židů pět let žaláře, do vězení ale nepůjde

V Izraeli se tehdy domnívali, že jde o sadistu z vyhlazovacího tábora Treblinka, kterému tamní vězni kvůli jeho krutosti přezdívali „Ivan Hrozný“. 

Na základě této domněnky jednoho z přeživších jej v roce 1988 odsoudili k trestu smrti. K popravě nicméně nedošlo.

V odvolacím procesu ho osvobodili, protože se nepodařilo prokázat, že skutečně byl „Ivanem Hrozným“. Sám Demjanjuk vždy veškerá obvinění odmítal a tvrdil, že byl vojákem Rudé armády a v roce 1942 ho zajali Němci. „Nedokázal bych zabít ani kuře,“ řekl podle deníku The Washington Post izraelským soudcům.

Právě v zajetí se však podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž svědčí jeho služební průkaz, jehož pravost později potvrdilo několik expertíz.

Němci obžalovali nacistického dozorce Bruna D. za pomoc při vraždách

Demjanjuk se nicméně z Izraele mohl vrátit do USA a znovu získal občanství. Nakonec o něj stejně přišel, protože americké úřady vyhodnotily, že ve své původní žádosti o občanství zatajil svou nacistickou kariéru. Neměly ho ovšem kam vyhostit, žádná země ho nechtěla.

Až v roce 2009 si jej vyžádalo Německo, kde tehdy devětaosmdesátiletý Demjanjuk čelil další žalobě. Podle ní se od března do konce září 1943 v Sobiboru na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 tisíc Židů, které osobně vodil do plynových komor. 

Dostal pět let za mřížemi. Demjanjuk se odvolal, ale konce odvolacího řízení už se nedožil. Zemřel 17. března 2012 ve věku 91 let v pečovatelském ústavu nedaleko německého Rosenheimu.