Pět podezřelých ve věku 20 až 39 let, kteří měli problém se zákonem už dříve, zatkli policisté v Kujavsko-Pomořanském vojvodství nedaleko Toruně na severu země. Nápis je rozřezaný na tři kusy, z nichž každý obsahuje jedno slovo, a pachatelé ho ukrývali v lese pod větvemi.
Policisté odvezli lupiče na výslech do Krakowa. Tam se ukázalo, že je ke krádeži vedla zřejmě touha po zisku, ale zatím není jasné, jestli loupili na objednávku. "Žádný z nich nepatří k neonacistické organizaci," uvedl velitel policie v Malopolsku Andrzej Rokita.
Jeden ze zadržených vlastní stavební firmu, ostatní jsou nezaměstnaní. "Pětici nyní čeká výslech a obvinění z krádeže a poškození historického předmětu mimořádného významu," sdělil zástupce malopolského policejního velitele Marek Wožniczka.
Po zmizení nápisu se objevilo hned několik verzí, kdo za krádeží může stát. Někteří se domnívali, že šlo o loupež na objednávku sběratele, podle jiných ji mohli mít na svědomí neonacisté a podle další verze ho mohli uloupit obyčejní zloději. - více o krádeži čtěte zde
Nápis rozřezali pachatelé hned na místě
Nakonec se potvrdila ta poslední. Podle policie se do prostoru bývalého koncentračního tábora v Osvětimi vydali čtyři muži a nápis Arbeit macht frei rozřezali hned na místě. Krádež musela být dobře naplánovaná, protože zloději věděli, jak se k nápisu dostat, jak ho sundat i kdy na pochůzky chodí ochranka.
Brána koncentračního tábora bez nápisu "Arbeit macht frei", který někdo ukradl. Snímek zveřejnila polská policie. (18. prosince 2009)
Za informace vedoucí k nalezení nápisu vypsaly polské instituce odměnu celkem 115 tisíc zlotých (asi 726 250 korun). Od pátku se jí kvůli krádeži ozvalo více než sto lidí. Na stopu nakonec policisty přivedl jeden ze zlodějů. Krádež vzbudila velké rozhořčení nejen v Polsku, ale i v zahraničí, zejména v Izraeli.
Policie udělá vše pro to, aby se nápis mohl do osvětimského muzea vrátit do konce příštího ledna, kdy uplyne 65 let od osvobození "továrny na smrt" Rudou armádou, řekl Rokita. Nyní je v muzeu replika nápisu.
Víc než jen nápis nad branou
Nápis "Arbeit macht frei" vznikl v zámečnické dílně v koncentračním táboře. Písmena vytvořil vězeň Jan Liwacz. Na tabuli je obrácené písmeno "b" ve slově Arbeit, což mnozí vykládají jako skrytý výraz odporu vězňů proti nacistům.
Nápis chtěli po osvobození Osvětimi v lednu 1945 odvézt sovětští vojáci, ale za láhev podomácku vyrobené kořalky jej hlídač dal jednomu z bývalých vězňů. Ten jej poté věnoval muzeu. Podle odborníků má nevyčíslitelnou hodnotu.
Heslo "Arbeit macht frei" bylo umístěno i na vstupních bránách jiných koncentračních táborů, včetně Terezína. I ten loni navštívili zloději.
Z Národního hřbitova u někdejšího terezínského tábora odnesli 824 bronzových destiček se jmény z náhrobků. Destičky skončily ve sběrně šrotu. Policisté nakonec vypátrali tři muže z Mostecka.
KONCENTRAČNÍ TÁBOR OSVĚTIM- Tábor byl zřízen v dubnu roku 1940 v někdejších kasárnách rakousko-uherského dělostřelectva. Zpočátku do něj byli zavíráni hlavně političtí vězni a váleční zajatci, využívaní jako otrocká síla. - Šéf SS Heinrich Himmler původně firmě IG Farben slíbil vybudování obrovské chemické továrny i s potřebným rezervoárem pracovních sil. Právě společnosti IG Farben částečně patřila firma Degesch, která brzy začala dodávat jedovatou chemikálii cyklon B pro plynové komory. - V osvětimském komplexu bylo průmyslovým způsobem zlikvidováno přes milion Židů z celé Evropy, ale také například 75 tisíc polských katolíků, 25 tisíc Romů a kolem 15 tisíc sovětských válečných zajatců. Židů bylo za války vyvražděno dohromady kolem šesti milionů. - První velký registrovaný transport, 999 Židovek ze slovenského Popradu, dorazil do Osvětimi 26. března 1942. Následovalo 798 brněnských Židovek. Pak už přijížděl jeden vlak za druhým. |