Evropské fotbalové týmy se však etnické představě "Evropanů" podobaly jen z části, a pokud bychom na ně použili měřítka "národních států", pak už vůbec ne. Kvalitu evropského fotbalu totiž drží z velké části přistěhovalci a jejich potomci, ať už v rámci Evropy, nebo i mimo ni.
Pohled Luboše Palaty  |
V atmosféře, kdy se přistěhovalectví stalo největším strašákem především západní Evropy, kdy na vlně protiimigrační demagogie vyhrála evropské volby ve Francii ultranacionalistická Národní fronta, je důležité si tento fakt znovu připomenout. Přes všechny problémy, jež přistěhovalectví přináší, je totiž imigrace přílivem odvážných, talentovaných a často i velmi pracovitých lidí, kteří zachraňují Evropu před stárnutím, vymíráním a zeslabují i etnický nacionalismus. Země jako Francie, Velká Británie, ale i Německo, nebo Rakousko by bez přistěhovalectví byly jen stínem své dnešní ve světovém měřítku stále výstavní podoby.
Přistěhovalci a jejich potomci jsou nejen pro evropský fotbal, ale pro Evropskou unii obrovským, nedoceněným přínosem. To je věc, kterou bychom si my, z nových zemí EU, do nichž si lidé z jiných zemí a částí světa teprve hledají cestu, měli co nejdříve uvědomit.
I Česká republika může děkovat za to, že populačně roste, že si udržuje v rámci střední Evropy stále ještě špičkovou výkonnost právě přistěhovalcům, byť v "měkké variantě" stovek tisíc Slováků, Ukrajinců a mnoha desítek tisíc Vietnamců. I přistěhovalectví k nám, mimochodem jedno z nejvyšších v rámci nových zemí unie, s sebou přináší mnoho problémů. Ale jeho přínos je nesrovnatelně vyšší, než komplikace, které jsou s ním spojené.
Pokud budeme úspěšným unijním státem, a to doufám v dohledné době budeme, pak nás čeká podobná přistěhovalecká vlna, jako například sousední Rakousko, nebo Německo. Není to ale hrozba, ale především naděje. Mimo jiné i na kvalitnější český fotbal.
