"Lze to dobře přirovnat k falešné kostce: když padne šestka jednou, není na tom nic neobvyklého. Když však padá příliš často, začne to být podezřelé," říká Muíd Latíf z Meteorologického institutu Maxe Plancka v Hamburku.
Podle jeho názoru se v uplynulých desetiletích vyskytlo až příliš mnoho extrémních povětrnostních jevů: "Jsem přesvědčen, že to opravdu jsou první známky změny klimatu."
Také od pojišťovacích společností přicházejí varovné zprávy. Podle ředitele Programu OSN na ochranu životního prostředí Klause Töpfera překročila škoda způsobená klimatickými katastrofami v bilancích pojišťoven v uplynulém roce poprvé hranici 100 miliard dolarů.
Podle zprávy mezinárodního grémia expertů při OSN Intergovernmental Panel on Climate Change je už nyní možné pozorovat první výsledky změny klimatu, přestože se Země za posledních sto let oteplila jen o 0,6 stupně Celsia. Do budoucna vědci očekávají globální zvýšení průměrné teploty povrchu Země zhruba o tři až šest stupňů Celsia.
Přizpůsobit se takové změně bude pro člověka i přírodu v mnoha oblastech planety velmi náročné. Již nyní prý lze v řadě ekosystémů pozorovat změny způsobené měnícím se podnebím. Zpráva například uvádí, že ubývají ledovce, ptáci se líhnou dříve a v oblasti Středozemního moře propuká více lesních požárů. Obzvláště zranitelné jsou ekosystémy, které se dokážou přizpůsobovat jen velmi pomalu.
Například většina korálových útesů, již dnes poničených klimatickými výkyvy, by podle vědců nepřežila vzestup teploty ani o dva stupně. A změněným klimatickým podmínkám se budou muset přizpůsobit i lidé. Gerd Jendritzky, který se zabývá medicínskými aspekty meteorologie, uvádí, že v Německu byl zaznamenán výrazný trend zvyšování teploty, výraznější, než je celosvětový trend.
Odvolává se přitom na studii z Bádenska-Württemberska, která vychází z údajů zaznamenávaných den za dnem v průběhu 30 let, a dokazuje překvapivě výrazný vliv počasí na úmrtnost. Ta je normálně v zimě vyšší než v létě. V této studii se však statisticky prokázalo, že letní úmrtnost velmi úzce souvisí s atmosférickými podmínkami.
Během vln horka tak umíralo více starých lidí, kteří se dokázali přizpůsobit jen v omezené míře, stav nemocných se zhoršoval a zdraví lidé podávali horší pracovní výkony. Čím delší a intenzivnější bylo působení čtyř podstatných faktorů - teploty, vlhkosti, síly větru a slunečního záření, tím vyšší byla úmrtnost.
Nyní záleží už jen na tom, jak dobře se lidé v budoucnu dokážou přizpůsobit změněným klimatickým podmínkám, například při stavbě měst. "Dosud však nebyla žádná společnost schopná přizpůsobit se podnebí stoprocentně," říká Jendritzky.
Bohaté průmyslové země, které jsou za změny v podnebí nejvíce zodpovědné, však přizpůsobování zvládají lépe než rozvojové země, jež jsou následky nejvíce postiženy.
|
Monzunové lijáky budou horší a horší, varují vědci |
|
Monzunové lijáky zasáhly letos jižní Asii mnohem agresivněji než v předchozích letech. A vědci tvrdí, že to bude rok od roku horší. Rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy, vyvolané dlouhotrvajícími přívaly vody, si v Indii, Bangladéši a Nepálu už vyžádaly přinejmenším 445 lidských životů. Dvanáct a půl milionu lidí přišlo v celé oblasti o střechu nad hlavou. O obrovských hospodářských škodách nemluvě. Klimatologové v této souvislosti varovali, že monzunové deště stále nabírají na síle a s největší pravděpodobností tomu tak bude i v příštích letech. Odborníci z Indie a Spojených států předpověděli ve studii zveřejněné v prestižním časopise Science, že s devastujícími přívaly vod se v příštích letech bude nucena vyrovnávat až polovina populace planety. Záplavy a rozsáhlé sesuvy půdy mají být ještě ničivější než ty letošní. Vědci tento trend vysvětlují rostoucími koncentracemi skleníkových plynů a narůstajícími průměrnými teplotami v severních zeměpisných šířkách. Zatímco ve východní Indii se lidé potýkají s následky katastrofických povodní, v severozápadních oblastech země naopak strádají vražedným suchem a modlí se za pár kapek životodárné vláhy. V některých vesnicích ve státě Uttarpradéš prý zoufalé ženy začaly obdělávat pole nahé, aby tak uchlácholily bohy deště. Jak přemíra vody, tak i její absence pochopitelně ničí úrodu a snižuje životní úroveň obyvatel v postižených zemích. Níže položené státy jako Bangladéš navíc ohrožuje stoupající mořská hladina, zapříčiněná klimatickými změnami. |
