Uprostřed výcvikového prostoru, kde často hučí motory tanků, smečka zřejmě v únoru vyvedla i první mladé. Nejen ochránci přírody, ale i vlci paradoxně považují 14 500 hektarů velké cvičiště za oázu klidu. Plocha nabízí dostatek prostoru, aby se šelmy vyhnuly hluku, který obvykle končí odpoledne.
Že by se vlci vrhli třeba na pasoucí se ovce v okolí, považují experti za nepravděpodobné, protože okolní lesy skýtají bohatství zvěře. Ani lidé se prý nemusejí bát.
Němečtí odborníci si slibují, že by se mohl vlk opět hojněji rozšířit. Markus Risch z Mezinárodního fondu ochrany zvířat tvrdí, že vlci mohou mít i přímý užitek pro člověka lovem zvěře. Odborníci soudí, že například klíšťová borelióza se ve střední Evropě šíří tak intenzivně i kvůli nedostatečné selekci prováděné člověkem. Čtyřnozí lovci naopak cíleně likvidují oslabená zvířata. Díky tomu vlci mimo jiné brání šíření parazitů a udržují stavy divoké zvěře.
Saské úřady se chystají smečku chránit. Zemský ministr životního prostředí Steffen Flath soudí, že nejlepší ochranou je zvířat si prostě nevšímat. Důležitá je také osvěta mezi obyvatelstvem, aby nepropadlo panice. Ekologové usídlení připisují nedotčené přírodě. Na druhé straně si lužický region slibuje, že vlci budou patřičným impulzem pro cestovní ruch.
Vlci ve východní Evropě žijí i v Polsku, kde jich je odhadem kolem 500, v Litvě až 400 a zhruba stejné množství v Lotyšsku. Vlk se po sto letech vrátil i do Jeseníků. Více ZDE. Velikost smečky závisí na bohatství kořisti a pohybuje se v rozmezí pěti až osmi zvířat.
