Budova by měla nahradit mrakodrapy Světového obchodního centra (WTC), které spadly po teroristickém útoku 11. září 2001.
"Věž svobody vyžaduje nové rozvržení," řekl podle televize CNN guvernér státu New York George Pataki.
"Věříme, že budova, která splní standardy vyžadované newyorskou policií, bude slučitelná s původním plánem Daniela Libeskinda," uvedl guvernér krátce po setkání s newyorským starostou Michaelem Bloombergem a dalšími zainteresovanými stranami.
Plán stále předpokládá výstavbu věže o výšce 1776 stop (541 metrů), která symbolizuje rok získání nezávislosti Spojených států, i se špicí, jež má připomínat ruku nedaleké Sochy svobody.
"Budova sama bude stejná s výjimkou prvních 150 až 200 stop (45 až 61 metrů)," citovala televizní stanice CNN Charlese Gargana, viceprezidenta společnosti Porth Authority of New York and New Jersey, která vlastní pozemek, na němž Věž svobody vznikne.
Také oficiální činitelé městské radnice slibují, že nová věž bude "ikonou" New Yorku a zachová "některé ze základních myšlenek" architektů Libeskinda a Davida Childse, kterého si najal Larry Silverstein.
Aby nová budova dostála bezpečnostním požadavkům newyorské policie, musí se posunout celá stavba dále od West Street, mnohaproudové vozovky, která se táhne na západní straně Manhattanu. "Proto se musí znovu navrhnout základ budovy," uvedl Gargano.
To ovšem není jediná změna, která postihne Věž svobody od oficiálního zahájení výstavby loni v červenci. Vedle bezpečnostních požadavků hrozí vizionářskému projektu, že padne za oběť tlaku na snižování nákladů.
Nejvyšší budova světa
Megaprojekty jako Věž svobody, která má být po dokončení v roce 2009 nejvyšší obývanou budovou světa, se nedělají kvůli vizím, nýbrž o nich rozhoduje vůle politiků, veřejná podpora, poptávka trhu a peněženka investora.
Ohroženy jsou přitom, jak se zdá, právě ony emocionální prvky, díky nimž se Libeskindův projekt zalíbil. Tak byla již například škrtnuta "světelná škvíra", kterou mělo slunce každý rok 11. září ráno dopadat na dvě veřejná náměstí na pamětním místě bez jakýchkoliv stínů.
Část prostoru určeného na světelnou mezeru má nyní připadnout sousednímu nádraží regionální železniční dráhy PATH. Právě tak nemá už památník stát v prohlubni 20 metrů pod úrovní země, na základech někdejších "Dvojčat", nýbrž nad parkovištěm turistických autobusů, které bylo do projektu včleněno dodatečně.
Silversteinem najatý architekt David Childs chce nahradit Libeskindovy otevřené zahrady ve vysokých podlažích mrakodrapu administrativními prostory. "Z praktických důvodů" také Childs zmírnil futuristický úhel, který měl Věž svobody oddělovat od současných staveb.
Libeskind, který předtím navrhl Židovské muzeum v Berlíně, se podle informací listu New York Times dalekosáhle stáhl z newyorského stavebního projektu a se Silversteinovým architektem Childsem už prý komunikuje jen prostřednictvím právníka.
