Sérii vystoupení světových lídrů předcházelo jímavé vystoupení senegalského hudebníka Baaby Maala. Pak se slova postupně ujali představitelé Kuby, Botswany či Palau. Pavel přišel na řadu jako sedmý. A těm státníkům, pro něž je válka na Ukrajině možná vzdálená a nepříliš důležitá, připomněl její význam.
„Tato válka způsobuje nejen obrovské lidské utrpení, ale také rozsáhlou potravinovou a energetickou krizi. Ruská agrese proti Ukrajině má přímý dopad na plnění cílů udržitelného rozvoje, a to nejen v nejvíce postižených oblastech, ale i v celosvětovém měřítku,“ řekl Pavel ve svém projevu.
S @JanLipavsky na summitu udržitelného rozvoje na půdě OSN. Zahraniční politika Česka je po letech opět jednotná a její představitelé postupují v souladu. Chceme, aby bylo Česko ve světě vnímáno jako ambiciozní hráč a náš hlas byl slyšet. https://t.co/H6yz17uyg8
„Musíme naléhavě poukázat na vazbu mezi mírem, bezpečností, rozvojem, klimatem, životním prostředím a lidskými právy, a také klást větší důraz na mír, spravedlnost a silné instituce. Nikdo nesmí být ponechán stranou,“ dodal.
Pavel o válce na Ukrajině hovořil i a předsedou Valného shromáždění Dennisem Francisem. Při té příležitosti odsoudil ruskou agresi a pošlapávání Charty OSN.
Prezident přednesl také projev za skupinu takzvaných Pathfinders - 46 zemí a dalších organizací (SDG 16+), jejichž cílem je dosáhnout cílů udržitelného rozvoje v oblasti míru, spravedlnosti a inkluze. Do skupiny kromě Česka patří také Slovensko, Německo či Velká Británie. Ale také Středoafrická republika, Sierra Leone nebo Somálsko.
Česká hlava státu se vyjádřila i ke klimatickým závazkům. „Česko si je plně vědomo své globální zodpovědnosti. Zavazujeme se přispět částku čtyř milionů dolarů (92 milionů korun) do Zeleného klimatického fondu v období let 2024 až 2027,“ řekl Pavel.
Pavel čeká v OSN konfrontaci kvůli Ukrajině, chce Česko v Radě bezpečnosti |
Summit Sustainable Development Goals (SDG) se koná v rámci Valného shromáždění každé čtyři roky. Letos to je ve chvíli, kdy se nachází přesně uprostřed svého fungování program Agenda 2030. Ten si v roce 2015 státy OSN vytyčily, aby dosáhly zlepšení v 17 oblastech - mimo jiné jde o vymýcení chudoby, dosažení rovnosti pohlaví či větší využívání čisté energie. Desetistránková deklarace, kterou státy odsouhlasily, konstatuje, že ke kýženému zlepšení v mnoha oblastech zatím nedošlo, ba naopak, v některých došlo ke zhoršení. Česko nicméně v posledním hodnocení bylo v plnění stanovených cílů osmé na světě.
„Zářijový summit SDG musí být okamžikem jednoty, který zajistí nový impuls a zrychlené akce k dosažení cílů,“ apeloval proto generální tajemník OSN António Guterres. Jak ale bývá v OSN zvykem, o mnoho více než obecná konstatování dokument nepřináší.
Skupina odborníků před summitem zveřejnila v časopise Science analýzu, podle které se zatím cíle udržitelného rozvoje z většiny nepodařilo přetavit v realitu. Zároveň vyzvala, aby zejména bohaté státy projevily větší solidaritu a aby si tváří v tvář hrozící klimatické krizi stanovily ambicióznější úkoly.
Pavel s Lipavským míří do OSN lobbovat za místo v Radě bezpečnosti za 10 let |
Pavel měl dále v pondělí na programu několik bilaterálních jednání: s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem či gruzínským premiérem Iraklim Garibašvilim. V dalších dnech má promluvit na plénu Valného shromáždění a při otevřené debatě na zasedání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině. Svou cestu do USA zakončí v pátek návštěvou prohlídkou závodu české zbrojařské skupiny Colt CZ Group v Hartfordu v Connecticutu.
