Propadání postihuje celé město, nejvíce ale čtvrť Čchao-jang, která od 90. let zaznamenává rychlý rozvoj a vyrostlo zde mnoho mrakodrapů, dopravních okruhů a dalších staveb. Podle expertů pokles půdy představuje nebezpečí pro budovy a infrastrukturu ve městě, které obývá přes 20 milionů lidí.
Peking se rozkládá na suché rovině, kde se za tisíciletí nahromadila spodní voda. Vrtání studní a odčerpávání snižuje hladinu spodní vody a půda se postupně zhutňuje, jako když vyschne mycí houba.
Předpokládá se, že v Pekingu existují desetitisíce studen, z nichž mnohé jsou užívány v zemědělství. Za regulaci je odpovědný stát, ten si ale podle místních ekologů často počíná nedůsledně.
S propadáním se potýkají i další světová města, ať už je to z důvodu odčerpávání spodní vody, či z jiných příčin. Mexická metropole klesne ročně až o 28 centimetrů, podobně je tomu u indonéské Jakarty. O zhruba 12 centimetrů ročně se propadá thajský Bangkok, tvrdí vědci (více čtěte zde).
