„Památník akce T4 nám i dnes připomíná hrůznou nacistickou ideologii, která si uzurpovala právo označit jednotlivé lidské životy za bezcenné a neužitečné,“ uvedla podle listu Berliner Zeitung německá ministryně kultury Monika Grüttersová. Společně s berlínským starostou Klausem Wowereitem a místopředsedkyní Spolkového sněmu Claudií Rothovou se odhalení nového památníku osobně zúčastnila.
Oběti masových „eutanazií“ v režii nacistů od úterka připomíná modrá skleněná stěna, kterou navrhla architektka Ursula Wilmsová. Stojí nedaleko sídla berlínské filharmonie. Právě tam stávala honosná vila, jejíž adresa - Tiergartenstrasse 4 - posloužila nacistům jako inspirace pro pojmenování celé akce.
Akce T4 se na území pod nadvládou nacistického Německa rozběhla prvního zářijového dne roku 1939. Do všech říšských nemocnic a léčeben rozeslaly úřady formuláře, kam museli lékaři uvést, jestli jsou podle nich pacienti schopní pracovat. Berlínskou lékařskou komisi z Tiergartenstrasse, která od stolu rozhodovala o životě a smrti pacientů, zajímali hlavně lidé, kteří už déle než pět let potřebovali lékařskou péči.
Nacisté plánovali i vraždy pacientů v Čechách
Lékaři hlásili rovněž pacienty trpící schizofrenií, epilepsií, syfilidou nebo senilitou. Takřka jistou smrt znamenalo jakékoli vážné onemocnění nervové soustavy nebo tělesné postižení. Jako jedno z rozhodujících kritérií sloužila samozřejmě i informace o krvi. Nešlo přitom o krevní skupinu, ale o to, zda je pacientova krev „německá či příbuzná“.
Masové vraždy „bezcenných“ lidí, jak je nacisté označovali, skončilo v roce 1941 po protestech církve. Eutanazii, jak Berlín o smrti v plynových komorách kulantně hovořil, podstoupilo v rámci programu T4 zhruba 70 tisíc lidí.
Tajně se však zabíjelo i po jeho ukončení. Odhaduje se, že do roku 1945 zemřelo ve zdravotnických zařízeních z rozhodnutí nacistů přes 250 tisíc postižených a nevyléčitelně nemocných lidí.
Podle Gerrita Hohendorfa z mnichovské univerzity počítali nacisté s tím, že budou vraždit duševně nemocné i na území Protektorátu Čechy a Morava. „Bylo plánováno nechat program běžet i na území protektorátu. Kvůli ukončení akce T4 pak ovšem v původně plánované formě proveden nebyl,“ řekl Hohendorf ČTK. Úřady podle něj plánovaly, že se akce bude týkat zejména Němců žijících v Česku.
