Barack Obama při projevu k nepokojné situaci na Blízkém východě a v severní Africe. (19. května 2011)

Barack Obama při projevu k nepokojné situaci na Blízkém východě a v severní Africe. (19. května 2011) | foto: AP

Palestina by měla mít původní hranice, míní Obama. Izrael to odmítá

  • 216
Americký prezident Barack Obama podpořil vznik budoucího státu Palestina v hranicích z roku 1967. Měl by zahrnovat část palestinského území, které tehdy Izrael zabral po takzvané šestidenní válce. Vznik dvou států je podle šéfa Bílého domu jedinou možností pro mír na Blízkém východě.

"Spojené státy věří, že jednání by měla vyústit ve vznik dvou států, s trvalými palestinskými hranicemi s Izraelem, Jordánskem a Egyptem a trvalými izraelskými hranicemi s Palestinou. Hranice Izraele a Palestiny by měly spočívat na liniích z roku 1967 se vzájemně dohodnutými výměnami území," řekl americký prezident.

Schůzka Palestinců

Palestinci svolali kvůli Obamově projevu mimořádnou schůzku vedení. Šéf Bílého domu se postavil proti jejich úmyslu získat stát jednostrannými kroky v OSN, jak mají v září v úmyslu.

Zdůraznil, že řešení blízkovýchodního konfliktu je podmíněno pevnými bezpečnostními zárukami pro Izrael. Nynější status quo v regionu je ale podle amerického prezidenta neudržitelný stejně jako trvalá izraelská okupace palestinských území. Palestinci musí mít podle Obamy právo sami si vládnout a dosáhnout své státní svrchovanosti. Zároveň ale musejí přestat zpochybňovat právo Izraele na existenci.

Palestinci se také snaží prosadit uznání svého státu v OSN. Obama to ale odmítl. "Symbolické kroky k izolaci Izraele v OSN... nepovedou ke vzniku nezávislého státu," řekl. Vzniku dvou států v oblasti podle amerického prezidenta musí předcházet proces, který zajistí v oblasti bezpečnost.

Izraelská reakce nebyla podle očekávání nijak příznivá. Premiér země Benjamin Netanjahu prohlásil, že by palestinský stát neměl vzniknout na úkor Izraele. Obamovu mírovou zprávu ocenil, ale na druhou stranu odmítl jakékoliv stažení na úroveň hranic z roku 1967.

Izrael si tehdy v šestidenní válce, kdy bojoval proti Egyptu, Sýrii a Jordánsku, zabral kromě východního Jeruzalému i západní břeh Jordánu. Na území léta vznikají židovské osady, které Palestinci považují za nelegální. Případná dohoda o hranicích by proto musela zahrnovat vzájemnou výměnu území.

Výroky amerického prezidenta k blízkovýchodnímu konfliktu okamžitě kritizovali přední republikáni. Pravděpodobný uchazeč o republikánskou nominaci na prezidenta Mitt Romney uvedl, že "Obama obětoval Izrael a podkopal jeho možnost vyjednat mír". Šéfa Bílého domu kritizoval i populární bývalý guvernér Arkansasu Mike Huckabee. "Obama zradil Izrael a udělal tragickou chybu," prohlásil.

USA pošlou Arabům ekonomickou pomoc

Obama se Palestině věnoval ve svém projevu k nepokojné situaci na Blízkém východě a v severní Africe, kterou přirovnal k americkému boji za nezávislost a k hnutí za lidská práva. Araby podle něj pohání stejná touha po svobodě.

První kritika Bahrajnu

Obama také ostře odmítl násilné potlačování protivládních protestů v některých arabských zemích, jako je Sýrie či Libye. Vůbec poprvé v této souvislosti kritizoval Bahrajn, jenž je spojencem Washingtonu.

Spojené státy budou v oblasti podporovat reformy a přechod k demokracii, řekl s tím, že začnou v Egyptě a Tunisku. Egyptu například odpustí dluh ve výši jedné miliardy dolarů, další miliardu mu půjčí anebo se za ni zaručí. Pozornost bude Bílý dům věnovat i zemím, kde stále vládnou autoritářské režimy, jako je například Libye. Podle Obamy čas pracuje proti jejímu vůdci Muammaru Kaddáfímu. Jeho režim už prý zemi neovládá.

Americká vláda již před projevem signalizovala, že chce regionu nabídnout rozsáhlou ekonomickou pomoc, aby jej stabilizovala. USA si dobře uvědomují, že za protesty, které v posledních měsících otřásly po desetiletí trvajícím stavem v regionu, stojí nesnadná ekonomická situace běžných lidí. Masivní ekonomická pomoc tamním zemím by měla odvrátit či alespoň zmírnit riziko, že se oblast propadne do nebezpečného chaosu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video