Zemřel mistr šermu, který osvobodil Osvětim. Otce z gulagu zachránit nedokázal

  • 88
V Mnichově zemřel David Dušman - poslední příslušník Rudé armády, který osvobozoval koncentrační tábor Osvětim. Bylo mu 98 let. Svého otce, který se i kvůli židovskému původu stal obětí stalinistických čistek a musel do gulagu, se mu ale dostat na svobodu nepodařilo. Dušman se později stal sovětským mistrem v šermu a trenérem olympijského týmu.

„Každý svědek historie, který zemře, je ztrátou, ale rozloučení s Davidem Dušmanem je obzvláště bolestivé,“ řekla Charlotte Knoblochová, bývalá šéfka německé Ústřední rady Židů.

„Dušman byl přímo v první linii, když byla zničena mašinérie vraždění národních socialistů.“ Mnichovská židovská komunita označila Dušmana za „hrdinu z Osvětimi“. 

Dušmanovi bylo jednadvacet, když 27. ledna 1945 se vhrnul v sovětském tanku T-34 proti elektrickému plotu obkružujícímu nechvalně proslulý polský vyhlazovací tábor a pomohl tak osvobodit zdejší vězně.

„Když jsme na dorazili, viděl jsme plot a tyto nešťastné lidi. Našimi tanky jsme prorazili plot. Dali jsme jídlo vězňům a pokračovali jsme,“ řekl Dušman minulý rok agentuře Reuters.

„Stáli tam, všichni ve (vězeňských) uniformách, jenom oči, velmi tenké oči. To bylo děsivé, velmi děsivé,“ vzpomínal bývalý sovětský voják na vězně.

O rozsahu zvěrstev, které se ve koncentračním táboru odehrávaly, se dozvěděl až po válce. „Nevěděli jsme, že Osvětim existuje.“ Nacisté v Osvětimi zabili přes milion lidí, převážně židů. 

Válečný hrdina

Dušman se přihlásil do armády v sedmnácti letech, poté, co 22. června 1941 Němci napadli Sovětský svaz. Zúčastnil se operace Bagration neboli sovětské letní ofenzívy za osvobození Běloruska, která hrála rozhodující úlohu v urychlení konce války. Bojoval též v největší tankové bitvě v dějinách u Kurska.

Během války byl třikrát zraněn, nejhůře krátce po Osvětimi v blízkosti Varšavy. Všichni ho už odepsali, kromě mladé doktorky, která se rozhodla jej operovat. Dušman přežil, ale ztratil jednu plíci.

„Kdybych ji ještě někdy potkal, políbil bych jí nohy,“ děkoval lékařce v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung. „Z dvanácti tisíc mužů v mé divizi na konci války zůstalo naživu 69 vojáků,“ vykresloval, jak smrtící byly boje s nacisty.

Bundu, kterou s hrdostí vytahoval na Den vítězství 9. května, který pro něj byl důležitějším dnem než jeho vlastní narozeniny, měl ověnčenou více než 40 medailemi. Zvláště si vážil té za statečnost a Řádu rudé hvězdy.

Neprodám svého otce

I jeho otec, vojenský lékař, byl oceněným hrdinou. Získal Řád rudého praporu, před vznikem Leninova řádu nejvyšší sovětské vyznamenání. Ani to ho ale  nezachránilo před nelibostí sovětského diktátora Josifa Vissarionoviča Stalina a v roce 1938 byl deportován do pracovního tábora ve Vorkutu.

Prakticky přes noc se Dušman stal synem nepřítele státu a vyhnancem. Ostatní děti ze školy si s ním ze strachu přestaly hrát a mluvit s ním. „Měl jsem dvě stigmata. Zaprvé, byl jsem Židem. Za druhé, byl jsem synem nepřítele lidu.“

Milenci z Osvětimi se setkali po 72 letech, holokaust přežili díky lásce

Dušman později po válce doufal, že jako oceňovaný válečný hrdina bude moci využít svého renomé a otce z gulagu zachránit. Nestalo se tak.

Sám svědek válečných hrůz při pohledu na starého a zlomeného muže v táboře omdlel. Když byl jeho otec po své a Stalinově smrti rehabilitován, stát nabídl rodině finanční náhradu. Dušman to však odmítl. „Muž neprodá svého otce,“ řekl.

Mistr šermu

Po válce začal studovat medicínu a sport. Po ukončení studií se ale plně ponořil do své vášně - šermu. I přes své zranění se v roce 1951 se mistrem Sovětského svazu.

„Nemohl jsem vůbec chodit, protože mi došel (hned) dech,“ řekl agentuře Reuters. „Vytvořil jsem si vlastní rutinu cvičení na jednu minutu denně. Takže velmi, velmi postupně, pomalu jsem dosáhl bodu, kdy jsem se v roce 1951 stal mistrem Ruska (v šermu). “

Později začal trénovat ženský šermířský tým, vedl jej až do olympijských her 1988 v Soulu. Mezi jeho nejznámější žákyně patří Valentina Sidorová, která získala jedenáct medailí. „Moje děti“, s úsměvem říkal o svých svěřenkyních.

V roce 1972 se stal svědkem Mnichovského masakru. Pokoj měl přímo naproti zavražděným izraelským sportovcům. Sám si bolestně uvědomil svůj židovský původ, prozradil mnichovským novinám Abendzeitung.

Zemřel poslední Palestinec zapletený do olympijského masakru v Mnichově

„Slyšeli jsme střelbu a hluk vrtulníků přímo nad námi. Bydleli jsme hned naproti izraelskému týmu. My a všichni ostatní sportovci jsme byli zděšeni,“ řekl.

Kondoloval i šéf MOV

„Smrt Davida Dušmana mě velmi zasáhla. Když jsme se setkali v roce 1970, ihned mi nabídl přátelství a radu. A to i přes osobní zkušenost s druhou světovou válkou a Osvětimí a že byl židovského původu,“ prohlásil současný prezident Mezinárodního olympijského výboru a šampion z družstev z Montrealu 1976 Thomas Bach. „Bylo to tak hluboké lidské gesto, že to nikdy nezapomenu“.

Dušman při své návštěvě sídla MOV před šesti let řekl, že jeho největším snem a nadějí pro budoucí generace je žít ve světě, kde není válka.

„Žádám Thomase Bacha a MOV, aby udělali vše, co je v jejich silách pro využití sportu jako způsobu šíření míru a usmíření po celém světě. Válka je něco, co by se už nikdy nemělo opakovat. “

Dušman sám řekl, že nepřičítá vinu za rozpoutání války Německu. „Nebojovali jsme proti Němcům, bojovali jsme proti fašismu“.

Kolorované záběry ukazují hrůzu Osvětimi, k vidění jsou vůbec poprvé

Mrzelo ho ale, když je zpochybňována role Rudé armády při osvobozování Osvětimi. A i když byl kritický k politice ruského prezidenta Vladimira Putina, na šéfem Kremlu každoročně zasílaný dopis k 9. květnu se vždy díval s pýchou.

„Je chybou, že Putin nebyl pozván k 70. výročí osvobození Osvětimi,“ uvedl. „S hrdostí si pamatujme, že sovětská armáda rozhodujícím způsobem přispěla k osvobození Evropy od hnědého moru.“

Dušman se v roce 1996 přestěhoval do Mnichova se svou ženou Zojou, která později zemřela. Aktivně se zúčastnil setkání veteránů či chodil do škol varovat před hrůzami holokaustu a války. A ještě do svých 94 chodil takřka denně trénovat zájemce o šerm.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video