Sankce podporuje všech pět stálých členů Rady bezpečnosti (RB) OSN s právem veta, tedy Spojené státy, Rusko, Čína, Británie a Francie. Naopak se očekává, že rezoluci nepodpoří Turecko, Brazílie a Libanon. Turecko a Brazílie zprostředkovaly dohodu, že Teherán vyveze část mírně obohaceného uranu do Turecka a výměnou dostane palivo pro výzkumný reaktor.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád varoval, že jestli RB OSN sankce přijme, Teherán od dohody odstoupí a o svém jaderném programu přestane vyjednávat. "Americká administrativa a její spojenci se pletou, když si myslí, že na nás mohou vzít hůl rezoluce a potom s námi zasednout k jednáním," řekl Ahmadínežád.
Sankce vyzývají k tvrdším krokům s cílem omezit íránské vojenské, finanční a dopravní aktivity. Umožňují zmrazit aktiva 44 společností, které pracují s jadernými materiály a mají vazby na íránské revoluční gardy. Sankce rovněž vyzývají členské státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby plavidlům, která přepravují zakázaný náklad do islámské republiky.
Západní státy podezírají Írán, že jeho jaderný program směřuje k sestrojení atomové zbraně. Teherán podobný výklad odmítá a tvrdí, že jaderný program má sloužit výhradně k mírovým účelům.
Dosavadní sankce OSN proti Íránu23. prosince 2006 Zákaz dodávat Íránu materiály či technologie použitelné při procesu obohacování uranu, zpracovávání vyhořelého paliva a budování těžkovodních reaktorů, stejně jako součástí systémů balistických střel. Rezoluce se nevztahovala na lehkovodní reaktor, který buduje Írán s pomocí Ruska v Búšehru. Sankce zmrazily zahraniční fondy a finanční aktiva dohromady 35 organizacím a 40 osobám, které jsou spojeny s íránským jaderným či raketovým programem. |
