Yaxley působí u Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), jehož je mluvčím pro Afriku, Středomoří a Libyi. Stanici Euronews sdělil, že přibývá lidí, kteří chtějí žádat o azyl pouze v Evropě. Jiní Afričané ale žádají v sousedních zemích, což je podle něj správně.
„Lidé prchající z konfliktů ve východoafrických a západoafrických zemích obvykle žádají o azyl v sousedních státech. Azylový systém existující od Úmluvy o uprchlících z roku 1951 vyžaduje, abyste se o azyl ucházeli v zemi, v níž se nacházíte,“ poznamenal. „Žadatelé o azyl nemají na výběr, kde žádat,“ dodal.
„Lidé mají žádat o azyl na území, kde jsou. Nemůžete pozdržet vaši žádost v naději, že jinde dostanete lepší nabídku,“ míní.
Řada odborníků však namítá, že Yaxleyho interpretace je sporná, ne-li zcela chybná. „Na základě čeho obviňuje UNHCR své vlastní klienty – lidi potřebující mezinárodní ochranu – že chtějí více, než na co mají právní nárok?“ zeptal se Omer Shatz z Pařížského institutu politických věd.
„Podle mezinárodního práva není nikdo povinen zažádat o azyl v první zemi příjezdu nebo tranzitu. Cochetelova politická prohlášení protiřečí základním principům, na kterých UNHCR vznikla. Hodí se více pro (italského ministra vnitra) Salviniho a (další) krajně pravicové politiky,“ doplnil.
„Mezinárodní právo neobsahuje žádnou povinnost uprchlíků, pokud jde o to, kde by měli či museli zažádat o azyl,“ přitakal Adel-Naim Reyhani z vídeňského Ludwig Boltzmannova institutu lidských práv.
Azylové právo drhne, Afričané migrují kvůli přelidnění, zuří německý soudce |
„Jednotlivci mohou cestovat do jakéhokoli státu, ve kterém chtějí vznést nárok (na azyl),“ napsal James Hathaway z americké Michigan Law School.
Euronews připomněla, že některým Afričanům nevadí žádat o azyl i v Libyi, kde stále není bezpečno. V Libyi nyní pobývá přes 40 000 uprchlíků a žadatelů o azyl. Ti, kteří odmítají požádat o azyl v Libyi, se často pokouší doplout do Evropy. Tato snaha však nemá oporu v Ženevské úmluvě o uprchlících, soudí Matteo Villa z Italského institutu pro mezinárodní politická studia.
„Migranti radikalizují požadavky“
Yaxley reagoval na kontroverze, které vyvolal zvláštní vyslanec UNHCR pro Středomoří Cochetel. Ten v pondělí na Twitteru komentoval případ lodi španělské nevládní organizace Open Arms, která vezla téměř sto migrantů zachráněných u Libye.
Třetina Afričanů chce emigrovat. Každý desátý do Evropy, to je 120 milionů |
Plavidlo se dva týdny nacházelo u italského ostrova Lampedusa, ale vláda v Římě jej nenechala přistát. Španělsko následně k vyložení migrantů nabídlo svůj ostrov Mallorca.
Open Arms však pomoc Madridu nepřijala, protože cesta k Mallorce by prý zhoršila již tak špatnou zdravotní i emoční situaci na palubě, z níž se někteří migranti vrhali do moře. Ve středu Lampedusa svůj přístav otevřela, když to nařídil sicilský prokurátor.
Cochetel napsal, že obtížnost situace na lodi chápe. Dodal však, že jej „velmi znepokojuje radikalizace migračních snů a požadavků některých migrantů a uprchlíků v Libyi a sousedních zemích“.
Poradce pro komunikaci Lékařů bez hranic Alessandro Siclari neskrýval nad slovy překvapení. Podle něj Cochetel vyjádřil osobní názor, jenž nepředstavuje stanovisko UNHCR. Lékaři bez hranic spoluprovozují loď Ocean Viking, která v pátek vyložila na Maltě 356 migrantů.
Italům a Čechům natruc. Německá města se paktují, chtějí přijímat migranty |
Villa připustil, že Cochetelova poznámka není vhodně formulovaná ani načasovaná. „UNHCR, která vznikla na ochranu žadatelů o azyl, se mohla vyhnout komentáři k aspiracím migrantů,“ podotkl.
„Říci, že migranti na lodi mají nedosažitelné sny, neodráží složitost problému, bez ohledu na mezinárodní právo. Pro takovýto komentář nebyla správná chvíle,“ doplnil.
Cochetel se později bránil dalším tweetem: „Není žádná kontroverze, je prostě nenormální, že někteří uprchlíci odmítají jazykové a profesní kurzy a pracovní umístění v některých zemích, protože tvrdí, že chtějí jít pouze do EU a že UNHCR má povinnost je (tam) přesídlit!“
Přes deset migrantů vyskočilo u Lampedusy z lodi nevládní organizace:
