„Musíme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž, a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko - Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření a regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku nebo v Řecku,“ prohlásil minulé úterý český premiér Bohuslav Sobotka (více se dočtete zde).
Předseda české vlády tehdy navázal na myšlenku maďarského premiéra Viktora Orbána, který vládu ve Skopje před časem vyzval, aby opevnila hranice.
Orbán však nezůstal zdaleka jen u slov. Jeho země už do Makedonie navezla přes 10 tisíc rolí žiletkového drátu a 16 tisíc betonových pilířů, upozornil v pondělí německý deník Die Welt.
Bariéra může skutečně vyrůst, bezpečnostní analytik ji vítá
Podle prorektora soukromé vysoké školy CEVRO Institut, bývalého ředitele organizace Člověk v tísni, někdejšího velvyslance v Izraeli a bezpečnostního analytika Tomáše Pojara je reálné, že plot na severních hranicích Řecka skutečně vznikne.
„Záleží hlavně na Makedonii a těch evropských státech, které pomohou s jeho stavbou a financováním. Nedokážu si představit, že by Řecko kontrolu svých hranic nějakým výrazným způsobem zvýšilo,“ řekl iDNES.cz Pojar. Řecká vláda podle něj problémy s migrací dlouhá léta přehlížela a nedá se očekávat, že by se v nejbližší době vzchopila.
Poloha budoucí bariéry, o které kromě maďarského a českého premiéra mluví třeba také předseda slovenské vlády Robert Fico, může na první pohled působit poměrně zvláštně.
Migranty by totiž držela v Řecku, tedy na území Evropské unie. S výjimkou hornaté Albánie, která navíc se sousední zemí nemá železniční spojení a vede tam jen několik silnic, by jim neumožňovala opustit schengenský prostor směrem na sever.
Je ovšem jasné, že migranti plánují z Makedonie zamířit dál do Evropy. A podle Pojara je v jejím zájmu, aby zabezpečila každé hranice, s nimiž se na cestě setkají. Teprve poté mohou začít spolehlivě fungovat další evropské mechanismy: Migranti se zaregistrují do databáze žadatelů o azyl, úřady je prověří a rozhodnou, zda mají na ochranu v Evropě skutečně nárok.
Maďaři už v Makedonii hlídkují, od února přibudou Češi
Makedonská vláda nechala už před časem natáhnout v okolí pohraniční vesnice Gevgelija žiletkový drát. Davy migrantů se však zábranu pokoušeli překonat, přičemž se mnohdy i zranili. Pokud by měl nový plot skutečně pomoci s regulací migrační vlny, podle Pojara by měl vypadat úplně jinak.
Řecko má s ochranou hranic problémy, potvrdila EUŘecko má vážné nedostatky při ochraně vnějších hranic schengenského prostoru, vyplývá ze zprávy takzvaného schengenského hodnocení, kterou dnes projednala Evropská komise. Jde o krok, který poskytne právní podklad pro případné prodloužení kontrol mezi členskými zeměmi unie až na dva roky a který by mohl znamenat faktický odchod Řecka z prostoru volného pohybu. Zprávu teď musí potvrdit členské země prostřednictvím takzvaného stálého výboru pro kontrolu Schengenu. Pak bude moci komise Aténám nabídnout balík opatření k tomu, aby nedostatky odstranily. Řecko bude mít tři měsíce na nápravu. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas se brání, že odpovědnost za krizi nese Turecko. Běžence prý téměř nepřijímá zpět. Zdroj: ČTK |
„Musí to být skutečně solidní plot s kamerovými čidly včetně všech senzorů, jaké je možné na místě zprovoznit. Takové už na světě existují. Zajištěna musí být i patřičná fyzická kontrola s rychlou reakcí ve chvíli, kdy bude plot narušen,“ líčí expert. I na ostraze plotu by se mohly podílet bezpečnostní složky z některých evropských zemí.
Redaktoři deníku Die Welt podotýkají, že Maďaři už makedonské pohraniční stráži pomáhají přímo v terénu. „Své policisty chce na řecko-makedonské hranice poslat i Česko a Slovensko,“ píše německý list. Strážcům zákona z Česka začíná makedonská mise 3. února, na Balkán vyrazí 25 policistů.
Přestože dvojice malých států uprostřed Evropy obvykle netvoří světovou politiku, názory státníků z Prahy a Bratislavy jsou tentokrát v zahraničních médiích slyšet. „Makedonie a Bulharsko mohou hrát v ochraně schengenské hranice klíčovou roli,“ cituje slovenského premiéra Roberta Fica například agentura AP. Její zprávu převzala média napříč USA.
Řecko: Migranti jsou nad vaše chápání, nemůžeme je střílet
Řecká vláda se proti kritice i zprávám o možné stavbě nového plotu tvrdě ohrazuje. Výroky evropských státníků, kteří Athénám vytýkají nedbalost při ochraně schengenských hranic a registraci migrantů, podle agentury Bloomberg dokonce označila za lži.
„Koná se tu velká a nespravedlivá obviňovací hra vůči Řecku,“ prohlásil řecký ministr vnitra Ioannis Mouzalas na pondělním setkání se svými evropskými protějšky v Amsterdamu. Unie podle ministra nesplnila sliby, že jeho zemi v boji s migrační krizí podpoří. Neposlala prý dostatek lůžek, hraničních strážců ani přístrojů na snímání otisků prstů.
Ministrův náměstek Nikos Toskas doplnil, že tlak vnitrozemských států, které si stěžují na nedostatečnou ochranu hranic, nedává smysl.
Migrační krize v Egejském moři, kde k četným řeckým ostrovům každý den míří tisíce lidí na člunech, je prý nad jejich chápání.
„Zastavit malé loďky je velmi těžké, pokud je nepotápíme nebo po nich nestřílíme. A to je proti našim evropským i řeckým hodnotám, takže to dělat nebudeme,“ prohlásil podle agentury Reuters ministerský náměstek. Za pravdu mu v úterý dala i evropská agentura Frontex, která pohyb v Egejském moři monitoruje.
Mluvčí Frontexu Ewa Moncureová upozornila, že když se objeví loď s migranty na moři, nikdo už z hlediska mezinárodního práva nemá možnost přimět běžence ke zpáteční cestě. Podle současných předpisů mají tuto pravomoc jen Turci na svém území. Jakmile člun vpluje do řeckých vod, cestující už mají podle Frontexu právo požádat o azyl (více se dočtete zde).
Pojar: Řecko má čluny otáčet, vůbec nemělo být v Schengenu
Toskasova slova ostře kontrastují s prohlášením rakouské ministryně Johanny Mikl-Leitnerové. „To, že se turecko-řecká hranice nedá uhlídat, je mýtus. Podívejme se na řecké námořnictvo. Jeho kapacity jsou na ostrahu hranic dostatečné,“ řekla podle deníku Der Standard na amsterdamské konferenci.
„Nemusíte tu loď rovnou potápět. Stačí, když na ni vstoupíte, což se na jiných hranicích dělá,“ podotýká pro iDNES.cz také Tomáš Pojar. Řekové by podle něj měli plavidlo zkrátka otočit a pasažéry vrátit, odkud vypluli.
„Ve chvíli, kdy tito lidé odcházejí z Turecka, už neutíkají před ohrožením života ani pronásledováním,“ vysvětluje Pojar. Osmadvacítka by pak podle jeho slov měla zejména zajistit, aby Turecko, kterému za pomoc s migrační krizí slíbila miliardy eur, s námořnictvem spolupracovalo. Zatím tak podle Řeků příliš nečiní. Podle ministra pro migraci Janise Munzalase turecké úřady v blíže neurčeném období svolily k vrácení 123 migrantů, zatímco jich připlulo 60 tisíc.
„Řecko má skutečně složitou hranici a zároveň nedělá dost pro její ochranu,“ zhodnotil analytik. „Proto už dávno nemělo být v schengenském prostoru, respektive do něj nikdy nemělo vstoupit,“ uzavírá analytik.
Situace na hranicích se vyhrotila už v prosinci 2015:
7. prosince 2015 |
