Odborníci a diplomaté však nepředpokládají, že tyto žaloby mají reálnou šanci na úspěch.
"Pět až deset sudetských Němců se již chystá podat vzorové žaloby jako soukromé osoby v několika českých městech," řekl pro úterní vydání rakouského deníku Der Standard Zeihsel. Tvrdí, že je skeptický k odškodňovacím fondům, které prosazuje rakouská vláda, a proto požaduje "naturální" restituce.
Sudetští Němci chystají individuální žaloby, protože hromadné není možné podat v Rakousku ani v Česku.
"Rakouská judikatura dosud tyto žaloby nepřipustila. Velice pochybuji, že by s nimi uspěli tady," míní Jan Sechter z ministerstva zahraničí.
Také Vojtěch Šimíček z Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity nedává žalobám velké šance.
"Podle našeho vnitrostátního práva to považuji z praktického hlediska za nereálné. A to pokud by zvolili kteroukoli ze dvou cest, které mě napadají: cestu přes restituční předpisy i přes určovací žalobu. Ani jedna podle mého názoru nevede k cíli," uvedl Šimíček.
Hrozby případnými soudy ze strany sudetských Němců nejsou nic nového. Od roku 1989 chodí dopisy s žádostmi o vydání zkonfiskovaného majetku.
"Většinou jde o spektakulární tvrzení, že někdo užívá neoprávněně jejich majetek nebo že jim brání v užívání jejich majetku," řekl Sechter.
Do rukou se mu například dostal dopis, který poslala právní kancelář ve Stuttgartu občanu žijícímu na Žatecku, mimo jiné oběti nacismu. V dopise je současný majitel pozemků obviňován z neoprávněného užívání majetku a je mu vyhrožováno soudní žalobou.
Žádosti sudetských Němců v Rakousku jsou podle českých diplomatů zcela mimo historických kontext jednání o kompenzacích po druhé světové válce. Rakousko totiž odškodnění vyhnanců neřešilo s žádným státem, jen s Německem. V roce 1961 si na Německu vymohlo několik stovek milionů marek pro 350 tisíc odsunutých Němců.
Také z Německa se ozývají hlasy, které hrozí individuálními žalobami. Šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt ji sice sám nechystá, ale opakovaně prohlásil, že tak učiní zřejmě jiní sudetští Němci.
