"Nepatřím sem," říká mladá Češka na špinavém dvoře ženské věznice Santa Martha Acatitla. Za zdejšími mřížemi sedí sedmadvacetiletá Petra Pospíšilová od konce dubna a začíná se na ní projevovat zoufalství. Věznice stojí v Mexico City, v chudinské čtvrti Iztapalapa. Kolem jsou jen zchátralé domy a čtyřproudá silnice plná výmolů a pouličních prodavačů. Plot s ostnatým drátem a strážní věže jsou vidět z dálky. Stoličky na dvoře jsou obsazené.
Je neděle, čas návštěv. Petra Pospíšilová usedá na nízkou zídku, do stínu. "Ano, mám problémy s drogami. Ale nikdy jsem je neprodávala. Nikdy jsem ani neměla žádnou zbraň," oponuje policejnímu obvinění. Jak to bylo doopravdy? Její život se obrátil naruby 24. dubna.
Podle první policejní verze, kterou zveřejnila i mexická média, Pospíšilová prodávala drogy v luxusní čtvrti Polanco, kousek od zdejší Masarykovy třídy. Policii na její podezřelé chování upozornil jakýsi svědek, místní obyvatel. Strážci zákona pak Češku zadrželi při vstupu do restaurace Vips. V kabelce prý měla revolver ráže 44, deset balíčků kokainu, jeden větší balíček s marihuanou a navrch 72 tisíc pesos (přibližně 120 tisíc korun). Prokazovala se falešnými doklady na jméno Patricia Perron De Luna.
Toť jedna verze. Policejní protokol sepsaný krátce po zatčení se nepatrně liší: není v něm nic o údajném svědkovi, který měl policii na Pospíšilovou upozornit. Podezřelé ženy si prý všimli dva policisté, kteří ve čtvrti hlídkovali na motorkách. Údajně ji viděli, jak prodává drogy nějakému muži. Pospíšilovou zatkla přivolaná policistka, našla u ní drogy, zbraň i falešný průkaz.
Drogy i pistoli mi podstrčili
Sama Pospíšilová tvrdí, že by přece bylo absurdní, kdyby prodávala drogy na rušné ulici za bílého dne. Přiznává, že toho dne měla za sebou noční tah, že byla ještě pod vlivem drog. Do čtvrti Polanco si jela taxíkem vyzvednout svou dvouletou dceru Lucii, která strávila poslední tři týdny se svým otcem, expartnerem Pospíšilové Robertem Serranem. "Když jsem vystoupila z taxíku a otevírala dveře do restaurace, zadržela mě policistka. Odvedla mě za roh a podstrčila mi drogy a pistoli," tvrdí Češka. Myslí si, že policii někdo podplatil. Že si její zatčení někdo přál.
Mexický deník Excelsior napsal, že Pospíšilová podezírá svého expartnera, otce své dcery. Jiná média naznačovala, že Češku mohl zneužít drogový kartel Los Zetas. "To odmítám, nikdy jsem s žádným kartelem nespolupracovala," reaguje mladá žena. Na falešné průkazce ani na zbrani se nenašly její otisky prstů.
Pospíšilová pochází z Prahy. Z domova odešla v šestnácti, žila s přítelem, brzy porodila první dceru, která dnes žije u prarodičů. Problémy s drogami měla už od střední školy, vyzkoušela prý skoro všechno. Do Mexika odjela v březnu 2009 pracovat v nočním klubu. První, co se naučila španělsky, bylo: "Ahoj, pozvi mě na skleničku."
Drsné zážitky z vězení
Právě tak také oslovila Roberta Serrana, jehož poznala jen týden po příletu. Dala výpověď a přestěhovala se k němu. Idyla však netrvala dlouho, začaly hádky a dokonce i rvačky. Po jedné scéně se Pospíšilová sebrala a Serrana opustila. To už byla opět těhotná. Tehdy si sehnala falešné doklady, aby ji přijali v porodnici.
Když porodila, Serrano jí a dceři pronajal byt ve čtvrti Doctores. Češka, aby měla na plenky a na drogy, začala pracovat v masážním klubu. Jako prostitutka. "Nejsem svatá. Jsem závislá na drogách a mám ráda sex. Ale to ze mě ještě nedělá kriminálnici," říká.
Pobyt v mexické věznici je drsná zkušenost. Prvních několik dní tu Pospíšilová neměla vůbec nic, ani deku. Spala na zemi, jen tak. Pomáhaly jí spoluvězenkyně. Dnes už má vlastní postel. "Je to tu nehumánní. Na rozdíl od Česka se za všechno platí. Nedají člověku mýdlo, toaletní papír ani hygienické potřeby, když menstruuje. Platí se i za teplou sprchu." Sami Mexičané říkají, že jejich věznice jsou plné chudých nevinných.
Věřím ve šťastný konec, tvrdí Češka
U soudu měla Pospíšilová státem přiděleného obhájce. Moc toho nezmohl, Češka dostala 26. července šest let vězení. Odvolala se. Teď by potřebovala soukromého právníka, který však může přijít až na padesát tisíc dolarů. A peníze, ty právě Pospíšilová nemá. Na druhou stranu však odmítla pomoc českého zastupitelského úřadu v Mexiku. "Naše velvyslanectví opakovaně nabízelo paní Pospíšilové pomoc při hledání soukromého obhájce, ale ona si nepřála, abychom obhájce hledali," uvedla konzulka Petra Feiková.
Nicméně jinak prý konzulát Pospíšilové pomáhá. Jeho úředníci jsou s vězenkyní v kontaktu několikrát týdně a snaží se jí dodat všechno, o co požádá. Pospíšilová ještě říká, že je šťastná, že se ve vězení zbavila drog. Věří, že se nakonec na svobodu dostane. "Můj příběh je jako mexická telenovela. Jsem si jistá, že bude mít dobrý konec," doufá.
