Ve vesmíru na laně
18. března 1965 sovětský kosmonaut Alexej Leonov jako první člověk opouští svoji kosmickou kocábu a vstupuje do volného vesmíru. Pobyl tam na pětimetrovém laně dvanáct minut. Svůj čin později komentoval mimo jiné takto: "Hrdinství neexistuje, je to romantická fikce. Opravdový hrdina udělá určitou věc, protože mu to přikazuje smysl pro povinnost."
Jaderný pacifista
19. března 1900 se v Paříži narodil Fréderic Joliot (zemřel 1958). Sňatek s dcerou Marie Curieové Irenou mu umožnil rychle uplatnit vědecký talent. Objev neutronu i pozitronu Joliotovým o chlup unikl, nad umělou radioaktivitou už nezaváhali a obdrželi za ni Nobelovu cenu. Po objevu štěpení uranu Joliot jako první ověřil možnost řetězové reakce, a dokonce zpracoval projekt jaderného reaktoru. Jeho uskutečnění však překazila válka. Po ní se velmi angažoval za odzbrojení; na počátku padesátých let stanul v čele Sověty ovládané Světové rady míru.
Z Čech na Amazonku
20. března 1725 v misii Jérevos na Amazonce, uprostřed obávaných lovců lebek, umírá Samuel Fritz (narozen 1654 v Trutnově). Vystudoval v Praze filozofii a teologii, avšak místo farářem či katechetou se dobrovolně stává misionářem v Jižní Americe. Zde brání Indiány před Portugalci (aby je potom dodával španělským plantážníkům jako otroky), především však cestuje. Stává se prvním badatelem, který poznal Amazonku po celém jejím toku; dvě mapy jejího povodí nenajdou co do přesnosti a správnosti dlouho konkurenci. Jsou o to cennější, že zachycují stav ještě před vypuknutím soustavného koloniálního plenění země. Na Fritzův tři sta let starý odkaz navázali čeští geografové z Univerzity Karlovy, kteří loni v červnu zdá se konečně objevili amazonské prameny.
První astronomická fotka
23. března 1840 míří britský chemik John W. Draper svoji "kameru" na Měsíc a pořizuje první astronomickou fotografii, přesněji řečeno stále ještě daguerrotypii. Od poloviny padesátých let 19. století se fotografie stane neocenitelnou pomůckou hvězdářů. Zůstává jí dodnes.