Z nákladních automobilů hrála hlasitá hudba, zatímco pod saopaulskými mrakodrapy v horkém slunečném dni tančily davy lidí v parukách, maskách a kostýmech v karnevalovém stylu.
"Nesetkávám se s předsudky, protože obvykle jsem velmi opatrný, pokud jde o mou orientaci. Ale dneska žiju touhle chvílí. Tady, v centru Sao Paula, dnes každý může být tím, kým je," řekl agentuře Reuters jednadvacetiletý Júnior Antenor oblečený v okřídleném stříbrno-bílém andělském oblečku.
Podle očitých svědků přilákal 12. pochod homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v Sao Paulu hodně přes milion účastníků. Policie oficiální údaj nezveřejnila, ale jeden z policistů na místě odhadoval, že v ulicích tančí až tři miliony lidí. Organizátoři uvedli, že účastníků bylo víc než pět milionů.
Pochod homosexuálů, který uzavírá týden tematických akcí včetně kulturního veletrhu pro gaye, Dne homosexuálů či Mezinárodního fóra Společnosti gayů a lesbiček (GLS), podle představitelů turistického ruchu přilákal téměř 330 tisíc zahraničních návštěvníků. To je o 20 procent víc než v loňském roce. Akce mají do městské pokladny přinést asi 115 milionů dolarů a přímo či nepřímo vytvořit přes třináct tisíc pracovních míst.
Patří homosexuálové na karneval?
Postavení homosexuálů v brazilské společnosti se postupně zlepšuje. Přispívá k tomu i liberální vláda socialisty Luize Luly da Silvy. Brazilští homosexuálové sice dosud nemají právo na uzavření manželství ani registrovaného partnerství, ale v otázkách diskriminace za nimi stojí aktivističtí soudci.
Ministerstvo spravedlnosti například v březnu udělilo Asociaci úředníků státní správy pokutu ve výši devět tisíc dolarů za to, že odmítla u partnera jednoho ze svých homosexuálních členů vypsat označení "manžel".
Guvernér státu Rio de Janeiro Sergio Cabral zase požádal Nejvyšší federální soud, aby potvrdil občanská práva homosexuálů zastávajících veřejné úřady. To zahrnuje sociální a zdravotní pojištění i placenou dovolenou.
Zůstává otázka, jestli se společně s postojem vlády mění i názory ve společnosti. Dva roky starý průzkum UNESCO naznačuje, že to tak nemusí být. Sedmačtyřicet procent mladých Brazilců ve věku od 16 do 19 let by nechtělo mít homosexuála za souseda. O dvě procenta víc mladých mužů si myslí, že homosexualita je nemoc nebo bezostyšnost.
Brazilci přitom nemají problém s extrovertními podobami homosexuality. Standardem ženské krásy se koneckonců před časem stala Roberta Close, která se narodila jako muž. Je ale málo těch, kterým vyhovuje představa středostavovského páru stejného pohlaví, který žije běžným životem.
Proti liberálnímu přístupu k homosexualitě se staví zejména konzervativnější část Brazilců - křesťané. Nejde přitom jen o katolíky, ale čím dál tím víc i o evangelíky. Vzhledem k socialistické vládě jsou v opozici.
"Homosexuální menšina je vzhledem ke křesťanské většině početně slabší, ale získává stále větší politický, legislativní, mediální a sociální vliv," tvrdí na svém blogu Julio Severo, kontroverzní křesťanský aktivista, s nímž se gayové dokonce soudili. "Většina složená s křesťanů jen stojí s otevřenými ústy, zatímco menšina žádá práva. Jsem proti homosexuálnímu chování," tvrdí.
