Tam by byl za terorismus postaven před soud a nepochybně odsouzen k dlouhému žaláři. "Můj klient je nevinen," prohlásil podle thajských médií před soudem jeho právník Čamroen Panompakakorn. "Pokoušíme se prokázat, že nemůže být vydán do USA, kde mu hrozí nespravedlivý proces," dodal.
Příběh Viktora Bouta je opravdu napínavý - tak napínavý, že se v roce 2005 stal předlohou amerického filmu Obchodník se smrtí. Tam se ovšem jmenoval Jurij Orlov. A proč obchodník se smrtí? Tak ho překřtily nejrůznější světové instituce včetně OSN, které se mu mnoho let snaží dostat na kobylku.
Sám v Thajsku vlezl do americké pasti
Díky své flotile desítek dopravních letadel dodával Bout v minulých letech zbraně snad všem válčícím režimům na světě, od Afriky po Afghánistán, a porušil bezpočet mezinárodních zbrojních embarg.
Vždy unikal. Až do letošního března, kdy padl do pečlivě sestrojené pasti amerických tajných služeb. Ty ho vylákaly do Thajska, země příhodné pro podobné schůzky.
Skupina agentů předstírala, že má zájem o dodání velkého množství zbraní pro kolumbijské protivládní ozbrojence financované obchodem s drogami. Byla by to dodávka opravdu mohutná - zahrnovala by tisíce samopalů, 700 raket země-vzduch, moderní helikoptéry a letadla.
"Byl to jeden z největších obchodníků se zbraněmi," citovala agentura AP Roberta Zachariasiewicze, jednoho z agentů, kteří se operace účastnili. "Dodával je organizacím bojujícím s legitimními vládami v Afghánistánu, afrických zemích i Latinské Americe," dodal s tím, že v USA čelí obvinění z podpory terorismu a dalších zločinů.
Obvinění jsou dílem postavena na tajně pořízeném záznamu, na němž obchodník v Thajsku agentům popisuje své možné dodávky.
Až druhý po Usámovi
Bout, který žil v posledních letech v Moskvě, vinu popírá a žádá, aby byl vydán zpět domů. A kritizuje Thajsko, že Američanům pomáhá. "Američané se tady chovají, jako kdyby byli na svém vlastním dvorečku," řekl před několika dny v rozhovoru pro ruský deník Kommersant.
Tvrdí, že nikdy nic zlého neprovedl a - stejně jako Nicolas Cage ve filmu - prostě jen využil chaosu po rozpadu SSSR a prodával zbraně těm, kteří je po něm chtěli.
Ne vždy byl ovšem tak skromný. "Probudil jsem se 11. září 2001 a zjistil, že jsem až druhý po Usámovi," řekl před několika lety v rozhovoru otištěném v New York Times.
Zřejmě to myslel v žertu, ale studie západních agentur popisující, komu zbraně prodával, naznačují, že na tom přece jen něco bude. "Možná bych si mohl otevřít univerzitu obchodování se zbraněmi a vyučovat, jak obcházet sankce OSN," řekl tehdy. Jenže past nakonec zaklapla i nad ním.
