Právě výzva k omezení počtu jaderných zbraní byla podle všeho vrcholem Obamovy návštěvy Německa. Americký prezident vyzval k omezení stavu rozmístěných strategických jaderných zbraní USA a Ruska o další třetinu.
Obama a GuantanámoObama v projevu v Berlíně se zavázal také ke znásobení úsilí o uzavření vojenské věznice na základně Guantánamo na Kubě. "I když zůstáváme bdělí vůči hrozbě terorismu, musíme se oprostit od představy permanentní války. V amerických podmínkách to znamená znásobit naší snahu o uzavření věznice v Guantánamu," řekl Obama. Na Guantánamu se nacházejí zadržení lidé podezřelí z terorismu, kterým nebyl přiznán status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale kteří byli označeni za "nepřátelské bojovníky", což je podle interpretace USA umožňovalo dlouhodobě zadržovat. |
"Po zevrubné analýze jsem dospěl k názoru, že můžeme zajistit bezpečnost Ameriky i našich spojenců a zároveň udržet silné a hodnověrné strategické odstrašení, pokud snížíme stav našich rozmístěných strategických jaderných zbraní až o třetinu," řekl Obama. "Chci s Ruskem dohodnout omezení (výzbroje) a posunout se za stanoviska z dob studené války," prohlásil.
Podle dohody START, kterou podepsal v Praze v roce 2010 s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, se stav jaderných hlavic do roku 2018 sníží na 1 550. Obama ve středu navrhl, aby se snížil o další třetinu. Podle ruských médií Obama už ruskou stranu o svých plánech informoval.
Moskva pak obratem zareagovala a na návrh USA ještě před pronesením Obamova projevu odpověděla ústy Jurije Ušakova, jednoho z poradců prezidenta Vladimira Putina. Ten prý nabídku amerického prezidenta na jaderné odzbrojení bere na vědomí. Podle agentury ITAR-TASS však dodal, že k jadernému odzbrojování by se měly připojit i ostatní jaderné mocnosti.
Ruský prezident pak v reakci nepřímo varoval před možným útokem na Rusko. "Mezi vojenskými analytiky se stále častěji hovoří o tom, že je teoreticky možný první úder, který protivníka odzbrojí a vyřadí jeho velení. Takový úder by mohl být dokonce veden i proti jaderné mocnosti. To musíme v plánech rozvoje naší armády brát v úvahu," řekl Putin.
V projevu u Braniborské brány v centru Berlína, který byl už předem označován jako "historický", Obama oznámil, že v roce 2016 svolá summit o jaderné bezpečnosti. Podle amerického tisku by se měl zabývat zajištěním štěpného materiálu a odvrácení hrozby jaderného terorismu.
Sledování internetu zachránilo mnoho životů, prohlásil Obama
Mimo výzvy týkající se jaderného odzbrojení se Obama zaměřil i na mnohými kritizovaný program Prism, během kterého americký tajná služba NSA sledovala internetovou komunikaci. Americký prezident prohlásil, že výstupy z tohoto programu pomohly odvrátit útoky nejen v USA, ale i v Německu, a zachránily tak mnoho životů.
Merkelová pak zdůraznila, že je důležité nalézt rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti a svobodou využívání komunikačních technologií a spolupracovat na výměně informací. Obama prohlásil, že věří, že USA tuto rovnováhu nalezly. Podtrhl přitom, že Spojené státy nikomu "nečmuchají" v e-mailových zprávách a tyto sledovací aktivity se odehrávají pod přísným dohledem justice a za jejího souhlasu.
Zprávy o tajném programu, kterým americké zpravodajské služby sledují internetovou a telefonní komunikaci doma i v zahraničí, vyvolaly v minulých dnech bouřlivé reakce v USA i v Evropě. Tam se měl program Prism nejvíce zaměřovat právě na Německo, což vrhlo stín na první Obamovu návštěvu Berlína ve funkci amerického prezidenta.
Zprávu o sledování lidí na internetu vynesl počátkem června na veřejnost bývalý bezpečnostní technik CIA a NSA Edward Snowden (více informací o špionážním skandálu amerických tajných služeb zde).
Kvůli obavám o svoji bezpečnost ze Spojených států prchl do Hongkongu. Čína prozatím razantně odmítá Snowdena vydat k stíhání do své vlasti, bude-li o to budoucnu Washingtonem požádána (více čtěte zde).
Klimatické změny i lidská důstojnost
Obama v projevu věnoval hodně místa i obecným hodnotám rovnosti, svobody a lidské důstojnosti. Před příchodem k mikrofonu se hojně občerstvoval vodou z PET lahve, hned v úvodu projevu odložil sako, aby demonstroval uvolněnou, přátelskou atmosféru svého setkání s Berlíňany.
"Nežijeme v blahobytu, dokud lidé hladoví a nemají práci. Jsme svobodnější, pokud všichni lidé mohou jít za svým štěstím," prohlásil mimo jiné Obama.
Neopomněl se zmínit ani o stále aktuálním tématu klimatických změn. "Naše nebezpečné emise se snižují, ale víme, že musíme udělat více," řekl prezident. "A my více uděláme," dodal. Podle amerických novinářů se šéf Bílého domu chystá nová opatření pro boj s globálním oteplováním oznámit během několika příštích týdnů. Klimatické změny Obama označil za "globální hrozbu naší doby".
Podle Heather Zichalové, prezidentovy ekologické poradkyně, chce Obama zařadit mezi priority svého druhého funkčního období zejména boj za omezení emisí oxidu uhličitého z elektráren. Vláda chce podle ní rozšířit praxi energetických standardů pro spotřebiče, urychlit rozvoj programů čisté energie a omezit emise plynů, které vyvolávají skleníkový efekt.
Novými emisními limity se nejprve budou řídit nově budované elektrárny, později podle Zichalové přijdou na pořad elektrárny už fungující. Bílý dům chce zároveň celou ekologickou agendu odpolitizovat, aby se neopakovaly trpké stranické spory mezi republikány a demokraty z prvního Obamova mandátu.
