Nový rok patří astronomům, z celého světa budou pozorovat Slunce

Příštích dvanáct měsíců, které se staly mezinárodním rokem astronomie, oslaví odborníci hned na začátku celosvětovým pozorováním Slunce. Připomínají také, že lednová obloha vybízí i k pozorování planet, meteorů či přeletů Mezinárodní kosmické stanice, stejně jako tomu bylo o Vánocích.

Slunce na snímku z družice SOHO dne 29. prosince v 8:19 SEČ | foto: NASA/ESA

Organizace spojených národů vyhlásila rok 2009 mezinárodním rokem astronomie. Sledování Slunce probíhá u příležitosti čtyřstého výročí prvního pozorování oblohy dalekohledem, které uskutečnil v roce 1609 Galileo Galilei.

Dny se budou v lednu prodlužovat

Na Nový rok vychází Slunce přibližně v osm ráno a zapadá krátce po šestnácté hodině.
V poslední lednový den vychází už v 7:40 a zapadá v 16:55.

V Česku mohou lidé zavítat za pozorováním například na jihočeskou Kleť, na hvězdárny v Rokycanech, Úpici a ve Slaném. Své brány otevře i Astronomický ústav v Ondřejově.

Faktem je, že si astronomové nezvolili k pozorování zrovna vhodné datum. Na Nový rok bývá jasné počasí spíše výjimkou a navíc Slunce je nyní krátce po minimu své činnosti, takže se na jeho povrchu vyskytují sluneční skvrny jen velmi vzácně.

Při pozorování Slunce okem je přesto nutná opatrnost - lidé by se měli chránit například svářečským sklem nebo speciálními brýlemi. U dalekohledu se musí používat jen speciální certifikované filtry, které jsou k tomu určené.

Kdy bude nejlepší sledovat přelety ISS

31. prosince 6:23 - 6:27
1. ledna 6:48 - 6:53
3. ledna 6:08 - 6:12
4. ledna 6:34 - 6:37

(Časy jsou v SEČ a značí začátek a konec přeletu pro Prahu. Pro ostatní místa ČR se mohou údaje lišit o několik desítek sekund.)

Země bude nejblíže Slunci v neděli 4. ledna. Je to trochu paradox, když uvážíme, že na severní polokouli máme zimu. Střídání ročních období ale nesouvisí se vzdálenosti Země od Slunce ale se sklonem zemské osy.

Další podívanou nabídne den před tím meteorický roj Kvadrantidy, který dosáhne maxima. To ale nastane v odpoledních hodinách, a tak nejlepší podmínky k pozorování budou 3. ledna ráno.

Počátkem nastávajícího roku pokračují příznivé podmínky pro pozorování planet. Merkur je k nalezení v souhvězdí Střelce, chce to ale nutnou dávku zkušeností. Planeta zapadá už kolem půl šesté odpoledne.

Zato Venuše to udělá až o dvě hodiny později a v souhvězdí Kozoroha bude nepřehlédnutelná. Je to totiž nejjasnější planeta na obloze. Nízko nad obzorem bude také viset Jupiter.

o autorovi

Petr Kubala (*1986) je moravským popularizátorem astronomie, redaktorem serveru astro.cz a předsedou Valašské astronomické společnosti.
(více na stránkách pkubala.blog.cz

Dalším v pořadí je kolem půl jedenácté východ Saturnu v souhvězdí Lva. Už v malém dalekohledu lze spatřit jeho prstence. Jejich sklon se vůči pozorovateli ale průběžně mění. V současné době se slavné prstence "uzavírají" a v září 2009 na nějaký čas zcela zmizí.

Začátkem ledna jsou zřetelně viditelné také přelety Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Na obloze se objeví jako velmi jasná neblikající a pomalu se pohybující "hvězda". Časy přeletů se každý den liší a je potřeba je předem dohledat na internetu. - například na stránkách www.astro.cz