V Sasku-Anhaltsku může v neděli hlasovat asi 1,8 milionu lidí. Zemské volby před pěti lety, kdy byla volební účast 61 procent, učinily z AfD druhou nejsilnější stranu po CDU. Konzervativci tehdy získali 29,8 procenta a druhá AfD 24,3 procenta. Nyní průzkumy slibují CDU i AfD podobný výsledek.
Ne každý ale v předvolebních sondážích přizná, že volí AfD, tedy stranu s nálepkou populistického až krajně pravicového uskupení, upozorňují analytici. To se ukázalo i před pěti lety, kdy v Sasku-Anhaltsku průzkumy k AfD přisuzovaly před volbami podporu jen zhruba 18 procent voličů.
Německý novinář a odborník na krajní pravici Michael Kraske se domnívá, že volební souboj v Sasku-Anhaltsku může být velice těsný. Zemský poslanec Volker Olenicak z AfD, který po nedělních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku chce vést okres Anhalt-Bitterfeld, nechtěl v rozhovoru s ČTK o konkrétním výsledku spekulovat. „Nechme voliče rozhodnout, právě to dělá volby také trochu napínavé,“ řekl. Dodal nicméně, že podle jeho názoru má AfD dostatek podpory k tomu, aby se dostala mezi trojici nejsilnějších stran.
Mezi některými účastníky čtvrtečního mítinku AfD v polabském Akenu však byly patrné obavy, že strana úspěch z roku 2016 nezopakuje. „Myslím, že to bude sotva do 20 procent,“ řekl bývalý policista, který jméno odmítl sdělit ze strachu z možné msty. Svůj pesimismus zdůvodnil tím, že na volební shromáždění přišlo jen málo lidí a že mladí se o politiku nezajímají.
Průzkumy očekávají, že CDU s AfD nechají své konkurenty daleko za sebou. O třetí místo svedou souboj zřejmě sociální demokraté (SPD), Zelení a postkomunistická Levice, kterým aktuální sondáže dávají okolo deseti či jedenácti procentních bodů. Do zemského sněmu by se mohli rovněž vrátit liberálové (FDP), kterým v roce 2016 vstup do regionálního parlamentu těsně unikl. Nyní mohou získat až osm procent hlasů.
Voliči v Sasku-Anhaltsku rozdělují ve volební místnosti dva hlasy. První je pro konkrétního kandidáta v daném volebním okresu, pro stranickou kandidátku je určen ten druhý, podle kterého je určován počet křesel ve sněmu.
Volby v Sasku-Anhaltsku se měly původně konat v březnu, kvůli pandemii byly ale přeloženy na červen. Zemský sněm po volbách čeká vedle nového rozložení sil ještě další změna, kterou je snížení počtu poslaneckých křesel z 87 na nejméně 83. Tento počet ale nemusí být konečný kvůli vyrovnání případného nepoměru vzešlého výběrem kandidátů pro přímý mandát a skutečným volebním ziskem stran.
Vedle voleb do zemského sněmu budou obyvatelé pěti sasko-anhaltských okresů vybírat také nové vedení tamních samospráv.
