Jádro tzv. Kentlerova experimentu spočívalo v tom, že „neposlušné a slaboduché děti“ mohou mít prospěch ze sexuální pozornosti dospělých. Tento kontroverzní pokus dostal jméno podle německého psychologa a pedagoga Helmuta Kentlera zastávajícího teorii, že „pedofilie může mít pozitivní důsledky“.
Kentler na konci 60. let přesvědčil vládnoucí senát Západního Berlína o tom, že chlapci bez domova a bez rodičů by s radostí přijali možnost, aby se o ně jako pěstouni starali právě pedofilové. Kentler dokonce tvrdil, že chlapci si své „nové otce doslova zamilují“.
"Zwischen Lehrveranstaltungen, Gutachten und Medienauftritten: Helmut Kentlers Wirken an der Universität #Hannover (1976-1996)“ - Vortrag von Teresa Nentwig am 13. August https://t.co/CkgH9ZlzAn #Pädophile #Pädophilie #HelmutKentler https://t.co/WB5nTBtgMT
Jeden z chlapců, který v soudních spisech vystupuje pod přezdívkou Marco, se podle listu The Times dostal do péče pedofila poté, co ho doma týral jeho biologický otec. V roce 1989 ve věku šesti let tak putoval do péče Fritze H. Rok poté ho pěstoun začal navštěvovat v pokojíčku a „mazlit se s ním“.
Marco v rozhovoru pro německý magazín Der Spiegel popsal, že ho Fritz H. po dobu následujících deseti let opakovaně bil a znásilňoval. Vše skončilo, až když byl Marco na prahu dospělosti a byl schopen se násilníkovi ubránit.
Pedofil chlapce léta zneužíval, stát nezakročil
Další obětí Fritze H. se stal chlapec, který v právních spisech vystupuje pod jménem Sven. Jeho rodiče ho ve věku sedmi let opustili a chlapec se sám potloukal po ulicích Berlína, kde se nakazil žloutenkou typu B. Sven se do péče pedofila dostal v roce 1990 a také on zažíval opakované sexuální násilí.
Fritz H. si podle německých médií zneužívání chlapců natáčel na videokameru a snažil se chlapce co nejvíce izolovat od okolního světa. Od roku 1974 svěřily berlínské úřady Fritzovi H. do péče postupně čtyři chlapce.
V grónském městečku znásilňují děti, když je na alkohol |
V bytě s Marcem a Svenem žil také chlapec známý pod jménem Sacha, kterého pěstoun zanedbával a odpíral mu lékařskou péči, což v roce 2003 vedlo k jeho smrti na zápal plic.
Kolik dětí bylo Kentlerovu experimentu celkem podrobeno, není jasné, protože dobová dokumentace úřadů sociální péče o mládež není transparentní a úplná. Podle německých médií zatím vyšetřovatelé vědí o devíti obětech.
Berlínský senát před čtyřmi lety zadal důkladné prošetření skandálu odborníkům z Göttingenské univerzity. Na jejich závěrečnou zprávu se ale teprve čeká.
„Proč se o tomto experimentu mezi odborníky více nehovořilo? To nás také ohromuje,“ uvedla pro list Der Tagesspiegel vědkyně Meike Baaderová, která se na vyšetřování podílí. Závěrečná zpráva bude vycházet z výpovědí obětí, tehdejších svědků i dostupných úředních dokumentů a spisů.
Kentler u soudu pomáhal pedofilům vyhnout se trestu
Na začátku experimentu byl Kentler, který zemřel v roce 2008, považován za jednoho z předních německých sexuologů. Často působil jako soudní znalec. Psycholog se dokonce pyšnil, že se přičinil o propuštění několika pedofilů.
Další kostlivec NDR. Sexuální zneužívání dětí v dokonalé zemi neexistovalo |
V roce 1970 naléhal na Bundestag, aby dekriminalizoval sex mezi dospělými a dětmi v západním Německu. Tvrdil, že teenagery „téměř pokaždé mnohem vážněji poškodilo stíhání jejich násilníků než samotné zneužívání“.
O devět let později Kentler vydal knihu, ve které napsal, že četné vědecké studie neprokázaly žádné negativní účinky pedofilie. Život Marca a Svena ale dokládá opak. Oba chlapce léta zneužívání silně poznamenala. V roce 2016 podali v Berlíně na jednání úřadů oficiální stížnost.
Berlínský senát se nyní shodl, že oběma mužům vyplatí odškodnění v rámci mimosoudního vyrovnání. Zatím ale nedošlo ke shodě ohledně jeho výše.
Právník jedné z obětí požaduje částku sto tisíc eur (2,7 milionu korun) a měsíční rentu dva a půl tisíce eur (67 tisíc korun), protože jeho klient nedokáže dlouhodobě pracovat. Berlín zatím pouze uvedl, že pracuje na „řešení, které uspokojí zájmy postižených“, finální hodnotu vyrovnání ale nezveřejnil.
