Změny navrhl předseda poslaneckého klubu vládních křesťanských demokratů (CDU) Michael Grosse-Brömer. Podle něj se mají jednání přesouvat na středy, protože obzvlášť ve čtvrtek se protahují dlouho do noci. Možná také proto pak v pátek řada zákonodárců na plenárních zasedáních chybí.
Grosse-Brömer chce, aby po 22:00 zákonodárci se svými řečmi nevystupovali, ale nechali je pouze zaprotokolovat. Dosud je to možné pouze se souhlasem všech poslaneckých klubů.
Pro většinu vystoupení mimo hlavní zasedací čas parlamentu je vyhrazeno 38 minut. Diskutuje se o zkrácení na 30 minut, čemuž ale všichni nefandí. „Prospělo by to jak zaměstnancům Bundestagu, tak poslancům,“ řekl o svých představách Grosse-Brömer deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Na schůzi 7. listopadu nedokončil kvůli nevolnosti svůj projev poslanec CDU Matthias Hauer. Jednačtyřicetiletému politikovi pomáhali kolegové i parlamentní lékařka. Předseda parlamentu Wolfgang Schäuble zasedání přerušil.
Ještě téhož dne večer přepadly mdloby šestapadesátiletou poslankyni opoziční strany Levice Simonu Barrientosovou. Její spolustranička Anke Domscheit-Bergová následně kritizovala pracovní podmínky v parlamentu. Vadí jí hlavně, že poslanci během plenárních schůzí nesmí pít.
Dvacet poslanců prodalo osobní data všech Němců za necelou minutu |
V Česku by rád parlamentní řečnění omezil předseda poslaneckého klubu vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Ochotu o tom jednat projevil šéf klubu pirátů Jakub Michálek.
V Německu se debatuje i o dalších možných změnách ve fungování parlamentu. V září vyzvalo přes sto právníků k reformě volebního zákona, kterou by se snížil počet poslanců, jichž je nyní 709.
Zvažuje se i prodloužení funkčního období parlamentu ze současných čtyř na pět let. Tím by se jeho úřadování sjednotilo s většinou německých zemských parlamentů i Evropským parlamentem. Prodloužení by mohlo začít platit od příštích voleb v roce 2021.
Němci si zvolili svůj první parlament před 100 lety (video z 18. 1. 2019):
