„Rozhodli jsme se založit novou stranu,“ oznámila Wagenknechtová. V projevu tvrdě kritizovala především současnou vládu sociálně demokratického kancléře Olafa Scholze. „Německo má nejhorší vládu v dějinách, je nekompetentní. Mnozí lidé nevědí, koho volit. My jsme přesvědčeni, že takto nelze dále pokračovat. Potřebujeme do politiky vrátit rozum,“ řekla.
Předstupněm nové strany je nově založený spolek nazvaný Spojenectví Sahra Wagenknechtová – za rozum a spravedlnost (BSW), jehož předsedkyní je dosavadní spolupředsedkyně poslanecké frakce Levice Amira Aliová. Ve vedení je rovněž Wagenknechtová. Spolek BSW chce nyní připravit vznik nové strany, který je chystán na leden. Nová strana se pak v roce 2024 chce zúčastnit voleb do Evropského parlamentu.
Proč Němci vidí budoucnost černě. Děsí je chabá ekonomika i migrace |
„Mnoho lidí se necítí být zastoupeno žádnou z existujících stran. My chceme tuto díru v systému politických stran uzavřít,“ řekla Aliová. Poznamenala, že nespokojení poslanci dlouho věřili, že naleznou své místo uvnitř Levice, což se ale nestalo.
Kritika protiruských sankcí a pomoci Kyjevu
Wagenknechtová, jedna z nejoblíbenějších německých političek a nejčastějších účastnic politických talkshow, vládu kritizovala mimo jiné za protiruské sankce, které Německo společně s dalšími západními státy zavedlo po loňském ruském vojenském útoku na Ukrajinu. „Německo nemá suroviny a jeho blahobyt závisí na jejich dovozu. Sankcemi bez alternativ jsme se od surovin odstřihli,“ řekla. „Na světě neexistuje vláda, která by zavedla pro sebe tak zničující sankce, jako to učinilo Německo,“ dodala.
Wagenknechtová rovněž prohlásila, že současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a na Blízkém východě, nelze řešit silou, ale diplomacií. Wagenknechtová je společně s aktivistkou za práva žen Alicí Schwarzerovou autorkou kontroverzního Manifestu za mír, ve kterém obě ženy sice konstatovaly, že Rusko Ukrajinu napadlo, zároveň ale kritizovaly podobu západní solidarity s Kyjevem. V dokumentu tvrdily, že Rusko nelze vojensky porazit, proto je třeba diplomaticky jednat.
Důvěra v Scholze se rekordně propadla, Němci se obávají ekonomické katastrofy |
Vládě Wagenknechtová dále vyčetla špatně prováděnou zelenou politiku a také to, že se nesoustředí na pozvednutí špatného stavu německého školství. Se svou nacionalistickou politikou může být konkurencí pro AfD.
Hrozba pro budoucnost Levice
Vznik nové strany může také ohrozit parlamentní budoucnost Levice, která se v průzkumech volebního mínění pohybuje okolo pěti procent, tedy na hranici vstupu do Spolkového sněmu. Ve spolkových volbách v září 2021 získala 4,9 procenta hlasů, do parlamentu se ale dostala díky přímým mandátům, které jsou jedním ze specifik německého volebního systému.
Levice, která dosud měla ve Spolkovém sněmu 38 poslanců, nyní přichází o devět zákonodárců. Ti do vzniku nové strany zůstanou v poslanecké frakci Levice, jakmile ji ale opustí, ztratí postkomunistická strana nárok na vlastní frakci. To pro Levici bude znamenat ztrátu financí, funkcí, vlivu a prestiže.
Levice rozhodnutí Wagenknechtové kritizuje a spolupředseda strany Martin Schirdewan již prohlásil, že kdo se k novému spolku přikloní, v postkomunistické straně skončí. Strana také vyzvala odcházející poslance, aby své mandáty odevzdali. Ti tak ale učinit nehodlají.
Who's ahead in the polls in Germany?
Our current poll of polls:
CDU/CSU: 29% (+5)
AfD: 22% (+11)
SPD: 16% (-10)
Greens: 14% (-1)
FDP: 5% (-6)
Left: 5% (=)
+/- vs. 2021 result https://t.co/u0uCku8EX0
