„Váhavost Evropské unie je neúnosná,“ prohlásil německý ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Gerd Müller. Vedle rychlejší reakce úředníků a sjednocení azylové politiky žádá také přerozdělení migrantů napříč Evropou.
Nejvíce migrantů totiž na kontinent připlouvá s tím, že chce nový život začít právě v Německu. Podle vládní prognózy dorazí letos do země až 800 tisíc běženců, což je čtyřnásobek proti roku 2014 (více se dočtete zde).
Evropská komise nařčení z nečinnosti odmítá. „Úspěchu můžeme dosáhnout jen tehdy, když bude pracovat společně, ne proti sobě,“ citovala z prohlášení komise německá agentura DPA.
Vysocí němečtí politici včetně vicekancléře Sigmara Gabriela či ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera kritizují nynější situaci, kdy celou tíhu uprchlické krize nese na svých bedrech jen několik členských států Unie. Gabriel a Steinmeier proto požadují zavedení závazných kvót podle možností jednotlivých zemí.
Berlín chce sjednotit standardy pro ubytování běženců
Hlavy členských států EU o závazných kvótách jednaly už na červnovém summitu, ale neprošly. Mnohé členské státy včetně Česka či Velké Británie povinné přerozdělování odmítají, trvají na dobrovolném přijímání (více se dočtete zde).
Fotogalerie |
Müller také požaduje, aby EU schválila program okamžité pomoci ve výši přes deset miliard eur, v jehož rámci by v unijních státech na vnějších hranicích bloku vznikla nouzová přijímací centra.
Evropská komise k tomu uvedla, že o těchto plánech se již před časem diskutovalo a že v této věci vyvstaly technické a právní problémy.
Dalším problémem, který by Evropské komise měla podle Müllera napravit, je nesoulad v přístupu jednotlivých států k běžencům. „V Německu máme přiměřené humanitární standardy pro ubytování, lékařskou péči, kapesné a další. Mnoho unijních zemí má omezené standardy. Důstojné ubytování musí být k dispozici ve všech unijních státech, ne jen v Německu,“ dodal.
Z Balkánu míří dál do Evropy další tisíce lidí
Do Evropy mezitím míří další tisíce běženců. Zhruba 2 500 tisíce uprchlíků hlavně ze Sýrie dopravil v neděli obří trajekt Eleftherios Venizelos z řeckých ostrovů do Atén. Loď tak ve službách řeckých úřadů podnikla již třetí takovouto plavbu, jež ulevuje ostrovům zaplaveným migranty, kteří přicházejí přes Turecko.
V moři u Libye bylo zachráněno 4 400 lidíVe Středozemním moři v sobotu mezinárodní flotila zachránila na 4 400 uprchlíků. Záchranné operace koordinované italským námořnictvem se zúčastnilo mnoho lodí, včetně irského a norského plavidla. Šlo o jednu z největších akcí uskutečněné v rámci mise Evropské unie nazvané Triton. Při pokusu překonat moře zahynulo letos nejméně 2 300 lidí. Italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni vyzval k intenzivnější spolupráci evropských zemí při řešení uprchlické krize. Podle něj hrozí, že pokud jde o imigraci, ukáže Evropa „ze sebe to nejhorší“. Gentiloni varoval před „sobectvím, riskantními rozhodnutími a hádkami mezi členskými státy“. Ty se podle něj musí pokusit najít společně řešení, jinak hrozí zhroucení jednoho ze základních pilířů EU, volného pohybu osob. |
V přístavu Pireus u Atén úředníci a pracovníci humanitárních organizací poskytli přistěhovalcům zejména poradenskou pomoc. Cizinci se potřebují mimo jiné zorientovat v dopravní situaci. Prakticky všichni se snaží co nejrychleji se přesunout k severním hranicím s Makedonií, kudy vede takzvaná balkánská cesta do kýženého cíle, jímž jsou západní země. Uprchlíci míří hlavně do Německa, Nizozemska, Norska nebo Švédska.
Makedonské úřady se v minulých dnech snažili omezit průchod uprchlíků svým územím. Uzavřít hranici s Řeckem se Makedoncům nepodařilo a nyní vydávají migrantům hromadně povolení k tranzitu. Tisíce uprchlíků zaplnily nádraží v městě Gevgelija ležícím u hranic, aby podobně jako jejich předchůdci v předchozích dnech nastoupili do vlaků a autobusů a nechali se dále odvézt k srbské hranici.
Po opětovném otevření hranic Makedonie s Řeckem se také rozproudila takzvaná „balkánská cesta“ - víc než 5 000 běženců v průběhu posledních 24 hodin se už dostala až do Srbska.
Tato nová vlna uprchlíků se tak opět přibližuje i k maďarským hranicím, kde úřady nechávají horečně dostavět několikametrový plot, který má přílivu běženců zabránit. Proto se také už nevylučuje, že se dav přistěhovalců brzy odkloní ze Srbska směrem do Chorvatska a Rakouska.
