K uspořádání ankety mezi členy vyzvali někteří politici FDP v otevřeném dopise poté, co strana zaznamenala špatné volební výsledky v zemských volbách v Bavorsku a Hesensku. Jeden ze signatářů dopisu Matthias Nölke ve středu agentuře DPA řekl, že pod peticí za anketu už je 500 podpisů členů FDP. Podle stanov jí tak vedení strany musí uspořádat.
Autoři petice navrhují, aby otázka v anketě zněla, zda má FDP ukončit vládní koalici s SPD a Zelenými na spolkové úrovni.
Ne kvazináboženské ideologii. Německá vláda se otřásá, část liberálů chce pryč |
Podle autorů petice může za neúspěchy liberálů v nedávných zemských volbách právě koalice se Zelenými a sociálními demokraty. V ní se FDP často snaží mírnit ekologické a sociální návrhy vládních partnerů.
Podle stanov FDP není vedení strany výsledky stranických anket vázáno. I kdyby v hlasování převážily hlasy pro odchod z koalice, špičky FDP by nemusely koaliční spolupráci vypovědět. Generální tajemník FDP Bijan Djir-Sarai ovšem řekl v rozhovoru se stanicí ntv, že bere vážně každé hlasování.
Nové volby chtějí dvě pětiny Němců
Vláda sociálního demokrata Scholze se už měsíce potýká s mimořádnou neoblíbeností, ke které přispěly názorové neshody ministrů a koaličních stran a také dopady složité mezinárodní situace včetně vysoké inflace a rychlého zadlužování.
Podle aktuálního průzkumu institutu Insa pro deník Bild by nové parlamentní volby uvítalo 38 procent Němců, naopak pro pokračování vlády kancléře Olafa Scholze se vyslovil každý pátý.
Důvěra v Scholze se rekordně propadla, Němci se obávají ekonomické katastrofy |
Další ranou pro popularitu kabinetu se stal před týdnem verdikt ústavního soudu, který označil převod 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu za neústavní. Tyto peníze v podobě zmocnění k půjčkám byly původně vyčleněny v rozpočtu pro rok 2021 pro boj s následky covidu-19, Německo je ale nevyužilo. Vláda se proto rozhodla peníze převést do klimatického fondu, čímž ale podle soudu jednala protiústavně. Vládě tak nyní zmíněných 60 miliard eur chybí, skutečný dopad na rozpočet kabinet ještě vyhodnocuje.
Hospodářské a politické problémy se v Německu projevily propadem preferencí vládních stran. SPD by nyní volilo 16,5 procenta, Zelené 13 procent a liberály 5,5 procenta, což by znamenalo celkových 35 procent. Ještě na konci září v podobné sondáži získaly vládní strany 38 procent, podpora vlády se tak dostala na další minimum.
Who's ahead in the polls in Germany?
Our current poll of polls:
CDU/CSU: 29% (+5)
AfD: 21% (+11)
SPD: 16% (-10)
Greens: 14% (-1)
FDP: 5% (-6)
Left: 4% (-1)
+/- vs. 2021 result https://t.co/W5cD9v9DAr
Nejvíce hlasů by dostala opoziční konzervativní unie CDU/CSU následovaná pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD). Ve Spolkovém sněmu nyní zasedá ještě postkomunistická Levice, kterou by podpořilo 4,5 procenta voličů. Levice nyní prochází rozpadem, kdy stranu opustilo křídlo podporující vlivnou levicovou političku Sahru Wagenknechtovou. Ta zakládá nové uskupení, které podle analytiků může ubrat hlasy i AfD. Tato vznikající strana v sondáži Insa ale není.
Konkurence AfD, rána pro Levici. Hvězda Wagenknechtová založila vlastní stranu |
Výsledek nového průzkumu podle deníku Bild znamená, že vedení Německa by se opět ujala unie CDU/CSU. Ve spojení se Zelenými a FDP by měla 48,5 procenta a v případě takzvané velké koalice se sociálními demokraty 46,5 procenta. Vládní ambice má také AfD, se kterou ale ostatní parlamentní strany spolupracovat odmítají
