"Všichni chceme opustit jadernou energetiku tak rychle, jak to bude možné, a přejít na zásobování skrze obnovitelné zdroje," řekla kancléřka na tiskové konferenci poté, co o tématu jednala s předsedy vlád spolkových zemí.
Ze schůzky se šéfy zemských vlád vzešel plán, který má podle agentury Reuters šest bodů. Počítá například s úvěrovým programem za pět miliard eur (zhruba 121 miliard Kč), který má podpořit právě rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Odklon od jádra si ale vyžádá i výstavbu nových elektráren na plyn a uhlí.
Němečtí sociální demokraté (SPD), kteří jsou v opozici, požadují návrat k původně dohodnutému termínu odklonu od jaderné energetiky do roku 2022. Předseda vlády spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Erwin Sellering, který je právě členem SPD, řekl, že nejzazší datum uzavření poslední jaderné elektrárny je právě tento rok.
Podstatnou roli sehrála Fukušima
"Bavili jsme se o plynových a uhelných elektrárnách. Rychlejší odklon od jaderné energetiky povede k tomu, že budeme elektrárny nahrazovat," dodala Merkelová s tím, že omezení jaderné energetiky s sebou rovněž ponese nutnost zvýšit energetickou účinnost jiných zdrojů, které produkují více emisí skleníkových plynů.
Vláda by se balíkem zákonů, který přechod od atomové energie umožní, měla zabývat v červnu. Kancléřka se chce se zemskými premiéry sejít 3. června, o tři dny později chce kancléřka novelu zákona o atomové energii schválit v kabinetu, aby ji 17. června mohla odsouhlasit horní komora německého parlamentu.
V rozhodnutí sehrála podstatnou úlohu katastrofa v Japonsku. Německo už v polovině března vyhlásilo tříměsíční moratorium na prodlužování životnosti atomových elektráren, během něhož měla být prověřena jejich bezpečnost. V sedmi nejstarších blocích, postavených před rokem 1980, měla být do té doby přerušena výroba (více čtěte zde).
Němci už odstavili 19 elektráren
V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, dalších 19 už Němci definitivně odstavili. V loňském roce vyrobily německé jaderné elektrárny asi 27 procent veškeré elektřiny. Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu.
Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island v roce 1979 a ukrajinského Černobylu v roce 1986. Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.
