Lidé protestují v bangladéšské Dháce a požadují uspořádání nových voleb. (3....

Lidé protestují v bangladéšské Dháce a požadují uspořádání nových voleb. (3. ledna 2019) | foto: Reuters

Muslimové vyhrožují krajanům ateistům smrtí. Doma i v německém exilu

  • 926
Ateističtí žadatelé o azyl nevěří v Boha a touží po klidném životě bez náboženských příkazů, omezení a trestů. Ani po útěku z muslimské vlasti, kde jim kvůli odmítnutí víry hrozí smrt nicméně nejsou v bezpečí, a to ani v sekularizovaném Německu. Právě tam stále častěji čelí výhrůžkám smrti ze strany krajanů.

Jméno Mahmúdula Haka Munšího se v Bangladéši nejprve objevilo na seznamu lidí, kteří mají být zabiti. Když o několik týdnů později zemřelo postupně pět jeho přátel, úřady známého blogera varovaly, že už pro něj nemohou nic dělat. Munší se tedy v roce 2015 rozhodl, že ze své vlasti uteče.

Nejdříve se vydal do Nepálu, poté na Srí Lanku a nakonec se usadil Německu. Když ale dorazil do uprchlického centra v západoněmeckém Detmoldu, čekalo ho nepříjemné překvapení. Opět narazil na nepřátelství. Vlastních krajanů, kteří přitom rovněž hledají v Evropě útočiště.

„Každý den dostávám na Facebooku hrozby smrti. Někdy jich přijde i čtyři a půl tisíce za den,“ popisuje Munší pro stanici Deutsche Welle.

Ačkoli Munší doufal, že v Německu pronásledování skončí, jeho jméno se záhy objevilo na celosvětovém seznamu bangladéšských uprchlíků v zahraničí, kteří mají být zavražděni. Lidem s podobným osudem se v Německu snaží pomoci Ateistická organizace na pomoc uprchlíkům (ARR), která za poslední rok podpořila téměř čtyřicet z nich.

Její zaměstnanci se zabývají zejména ochranou žen, které na území Německa čelí další perzekuci. „Konzervativní muslimové kritizují ženy, které se pohybují na veřejnosti bez šátku. Neustále řešíme slovní útoky, vyloučení, hrozby a násilí,“ popisuje Dittmar Steiner z ARR.

Na vlastní kůži to zažila i třiatřicetiletá bioložka Vurúd Zuhajrová z iráckého města Karbalá, která v Německu dostává výhrůžky smrti a je pod policejní ochranou. Jejím odpůrcům nejvíce vadí sekulární příspěvky na sociálních sítích. K útěku se Zuhajrová rozhodla ve chvíli, kdy ji bratr zbil do bezvědomí. Jako důvod mu postačilo, že odešla z domu bez svolení otce a vyjádřila pochybnosti o muslimské víře.

Ateisté jsou celosvětovou menšinou

Zuhajrová získala v Německu uprchlický azyl a společně s Munším patří do skupiny utečenců, kteří jsou po odmítnutí muslimské víry pronásledováni. Munší na sebe přivolal hněv islamistů v roce 2013, když založil hnutí Šáhbag požadující potrestání válečných zločinců z bangladéšské války, ve které v 70. letech zahynuly tři miliony lidí.

Ateismus vládne evropské mládeži. A Češi znovu vedou, říká průzkum

Ačkoli Evropanům není Munšího jméno povědomé, v Bangladéši na svém blogu postupně nasbíral více než půl milionu následovníků. Po jeho  výzvách k protestu se do ulic vydal milion lidí. „Bylo to úžasné, jako sen,“ popisuje Munší. Jeho oponenti vzápětí označili hnutí za protiislámské a odstartovali systematický hon na jeho vůdce.

Podle Munšího ateističtí uprchlíci nebojují s islámem, ale za svobodu náboženství, možnost zpochybňovat učení a tradice, práva žen a menšin a život bez náboženských omezení. Ateisté jsou však celosvětovou menšinou. V roce 2012 se za ateisty označilo 13 procent celosvětové populace. Zatímco v Saúdské Arábii byla tato hodnota jen pět procent, v Číně naopak dosáhla 47 procent.

Německo podle humanitárních organizací situaci ateistických uprchlíků nevěnuje příliš pozornost, protože náboženská příslušnost ani ateismus není podle Spolkového imigračního úřadu (BAMF) automaticky důvodem pro udělení ochrany. Historicky prvním případem, kdy BAMF uznal ateismus jako důvod pro emigraci nastal v roce 2010. Tehdy udělil azyl íránskému kameramanovi Siamaku Záríovi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video