Tento poznatek ovšem neřeší hlavní záhadu - identifikaci ostatků, o nichž se čile spekuluje, protože hrobka pochází z doby Alexandra Velikého (který žil v letech 356 až 323 před naším letopočtem), poznamenala agentura AFP.
Ostatky se našly v poslední místnosti jen pomalu odkrývané hrobky. Ministerstvo kultury v listopadu informovalo jen o nálezu jediné kostry.
Podrobnější zkoumání nakonec ukázalo, že v hrobce bylo pohřbeno nejméně pět lidí. Našla se nicméně jen jedna lebka, byť v poměrně dobrém stavu, která podle komuniké určitě patřila ženě starší 60 let, která byla vysoká 1,57 metru. Zrekonstruovat se podařilo také ostatky dvou mužů ve věku mezi 35 až 45 lety, vysokých 1,68 a 1,62 metru. Ostatky jednoho z mužů nesly stopy řezného zranění. Další ostatky patřily novorozenci a osobě, která jako jediná byla zpopelněna a jejíž pohlaví se nepovedlo určit.
Další analýzy mají následovat s cílem pokusit se přesněji určit osoby, jejichž ostatky se v hrobce nacházely.
Hrobka ve městě Amfipolis je datována do doby 325 až 300 před naším letopočtem a spekuluje se, že by zde mohl být pohřben někdo z rodiny Alexandra Velikého nebo některý z jeho generálů. Svědčí o tom velká socha lva, který se obvykle umisťoval do míst, kde proběhly významné bitvy. Lev je také spojován s významnými vojevůdci.
Hrob nebyl porušen ani vyrabován. Okolo pohřební mohyly se táhne skoro 500 metrů dlouhá a tři metry vysoká zeď obložená mramorem. Také to napovídá, že tam byla pohřbena velmi významná osobnost.
Vykopávky na místě začaly už v roce 2012. Původně se spekulovalo o tom, že by se mohlo jednat o hrobku samotného Alexandra. Ten zemřel v roce 323 před naším letopočtem v Babylónu. Jeho ostatky byly nejspíš převezeny do mauzolea na území Egypta, po hrobce se však slehla zem a přesné místo posledního odpočinku panovníka je stále zahaleno tajemstvím.
Hrobka v Amfipolis je největší starověká hrobka, jakou kdy archeologové v Řecku objevili.
