V Bělehradě a v černohorské metropoli Podgorici byl v sobotu večer vyhlášen letecký poplach, který byl odvolán v neděli ráno krátce před sedmou hodinou ranní. Terčem útoku NATO se opět staly hlavně závod na výrobu průmyslových hnojiv, petrochemický kombinát a ropná rafinerie v Pančevu poblíž Bělehradu a také další bělehradské předměstí Batajnica, kde je vojenské letiště.
Srbské úřady sdělily, že u Bělehradu vypukl po útocích požár v několika průmyslových centrech. Jugoslávská agentura Tanjug upřesnila, že v předměstí Pančevo zasáhli spojenci rafinérii a chemický provoz. Hustý dým, který se pohyboval k centru Bělehradu, vyvolal obavy, že obyvatelé budou postiženi dýchacími potížemi. Později ministerstvo zdravotnictví tyto obavy vyvrátilo.
Agentura Tanjug bez dalších podrobností uvedla, že proti útočím letounům NATO zasáhla jugoslávská protivzdušná obrana.
Letadla aliance zaútočila opětovně také na vojvodinskou metropoli Novi Sad, kde šest střel zasáhlo místní ropnou rafinerii. Po útoku v areálu rafinerie vypukl rozsáhlý požár, jehož plameny osvítily celou oblohu. Srbská televize noční útok na rafinerii označila za nejtvrdší od zahájení operace 24.března. Obyvatelé žijící poblíž tohoto průmyslového objektu byli varováni před dýchacími potížemi způsobenými hustým dýmem. Po celou dobu útoku letouny NATO, podle agentury Tanjug, ostřelovala jugoslávská protivzdušná obrana.
Podle jugoslávských médií terčem nočního útoku aliance byla rovněž Stremska Mitrovica, Ruma, Valjevo a Fruska Gora a také přinejmenším další tři města v západním a centrálním Srbsku. Útok v těchto místech způsobil podle jugoslávských medií rozsáhlé materiální škody nejen na vojenských, ale i civilních objektech.
Letouny aliance dále ničily cíle u hlavní silnice mezi Bělehradem a černohorskou metropolí Podgorica. V této oblasti vybuchlo nejméně 10 střel, které vážně poškodily civilní objekty a silnici u Čačaku, Požegy a Užice.
Jugoslávská agentura Tanjug také tvrdila, že jižně od kosovské metropole Priština bylo sestřeleno letadlo NATO, které se zřítilo u hranice s Makedonií. Velení sil NATO to vzápětí popřelo.
V době nových útoků pokračoval útěk kosovských Albánců z Kosova. Aliance sdělila, že má důkaz o hromadném hrobě, ve kterém Srbové ukryli na 150 obětí svého etnického běsnění. Francouzská televize TV5 a americká CNN ukazovaly v noci řadu svědectví kosovských běženců, kteří vypovídali o vraždách a dalším násilí ze strany Srbů proti kosovským Albáncům.
USA mají zajatého důstojníka Jugoslávské armády
Spojené státy mají v Albánii od pátku jugoslávského válečného zajatce, oznámilo americké ministerstvo obrany.
Podle mluvčí Pentagonu Susan Hansenové jde o srbského důstojníka narozeného v roce 1978, který má hodnost poručíka v jednotce Prva Ceta Drugi.
Vzhledem k tomu, že byl zajatý Srb prohlášen za válečného zajatce a tak ho zaregistroval i Mezinárodní Červený kříž, má tento důstojník právo na pravidelné návštěvy zástupců této organizace a na posílání zpráv své rodině jejím prostřednictvím.
Jugoslávské síly před dvěma týdny zajaly tři americké vojáky nedaleko hranice mezi Jugoslávií a Makedonií a prohlásily je za válečné zajatce. K jejich návštěvě však pracovníci Červeného kříže nedostali povolení.
Zajatec byl podle dokumentu nejprve předán albánské vládě, která jej pak postoupila Spojeným státům. "V pátek byl zajatý důstojník vrtulníkem USA přepraven ze severu Albánie do Tirany, kde je pod kontrolou amerických vojenských úřadů," konstatuje se v komuniké ministerstva, podle něhož bude s důstojníkem zacházeno jako s válečným zajatcem.
Jde o prvního válečného zajatce v rukách Američanů od zahájení náletů na Jugoslávii 24. března. Jugoslávské síly před dvěma týdny zajaly tři americké vojáky nedaleko hranice mezi Jugoslávií a Makedonií a prohlásily je za válečné zajatce. Podle NATO byli uneseni z makedonského území, avšak podle Bělehradu se nacházeli na území Jugoslávské svazové republiky .
Jugoslávský důstojník byl podle Pentagonu prohlédnut lékařem a je v dobrém zdravotním stavu. Zajatého vojáka v sobotu navštívil zástupce Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) v Albánii, oznámila agentura AFP s odvoláním na sdělení mluvčího MVČK v Ženevě.Návštěva se uskutečnila na utajovaném místě někde v Albánii, upřesnil mluvčí MVČK.
Bělehrad prožil klidnou noc
Špatné meteorologické podmínky jsou vysvětlují, proč bylo bombardování cílů v Jugoslávii letadly NATO v noci na sobotu méně intenzívní než v předchozích dnech, uvedla agentura AFP s odvoláním na činitele NATO v Bruselu, který trval na zachování anonymity.
"Operace se prováděly jako obvykle, jejich cíle byly četné, avšak méně než v předcházejících nocích kvůli špatnému počasí," uvedl zdroj NATO, aniž cíle upřesnil. Potvrdil zároveň, že všechna letadla se vrátila na základny nepoškozená.
Podle srbských zdrojů zasáhla letadla aliance noci na sobotu jen dva cíle - město Valjevo a oblast kolem města Užice jihozápadně od jugoslávské metropole.
Ve Valjevu, asi 80 kilometrů od Bělehradu, zasáhly rakety NATO kolem druhé hodiny ranní hodin kovozávod Krušik, který byl již prakticky zničen náletem z předcházející noci. Velký požár, který v troskách závodu po dopadu raket vypukl, zničil podle zprávy listu Politika mnoho domů v okolí továrny. Podle srbských zdrojů připravily rakety NATO o práci na 7000 zaměstnanců Krušiku.
Podle činitele NATO spojenecké bombardování silně poškodilo komunikační systémy v Jugoslávii, což Bělehradu velmi ztížilo možnost rychle a přesně zjistit, na které cíle se letadla NATO zaměřila.
Clark: NATO zintenzívní bombardování Jugoslávie
Severoatlantická aliance zintenzívní bombardování Jugoslávské svazové republiky, řekl v sobotu novinářům velitel sil NATO v Evropě americký generál Wesley Clark v makedonské metropoli Skopje.
Po setkání s makedonským premiérem Ljubčem Georgijevským upozornil, že síly aliance budou pokračovat v nynější operaci, dokud jugoslávský prezident Slobodan Miloševič nezmění svou politiku. "Miloševič ztrácí a on sám ví, že ztrácí," dodal americký generál.
Uvedl také, že Severoatlantická aliance má důkazy o masových hrobech v Kosovu, které jsou důsledkem brutální politiky represí Srbů vůči kosovským Albáncům.
Generál Clark rovněž řekl, že NATO bude i nadále pomáhat Makedonii v jejím humanitárním úsilí o zvládnutí nebývalého počtu uprchlíků z Kosova.
Wesley Clark přicestoval do Skopje v sobotu ráno. Kromě premiéra Georgijevského jednal také s prezidentem Kirem Gligorovem. Před odletem do Albánie se má sejít rovněž s velením jednotek NATO rozmístěných v Makedonii.
Bomby dopadly i na pobřeží Jadranu
Letouny NATO pokračovaly v noci na pátek v bombardování Jugoslávie. Tentokrát se opět zaměřovaly cíle v menší ze dvou jugoslávských republik Černé Hoře a podnikly na ni zřejmě nejsilnější útoky za poslední dva týdny. Nejméně osm střel dopadlo na vojenské letiště blízko regionální metropole Podgorice. Podle jugoslávských médií letadla aliance ostřelovala cíle na pobřeží Jaderského moře mezi přístavem Bar a letoviskem Ulcinj.
Přístavní dělníci v Baru už počátkem týdne žádali, aby vojenské námořnictvo odplulo z jejich přístavu a neohrožovalo obchodní činnost.
Jugoslávské námořnictvo palbu opětovalo. Podle očitých svědků už během dne vypálilo tři střely ve snaze zasáhnout letadla NATO.
Černohorský vicepremiér Dragiša Burzan, jehož republika se snaží zachovávat odstup vůči bělehradskému vedení, obviňoval jugoslávskou armádu z provokací.
Po setmění ječely sirény také v Bělehradě. Mohutné exploze byly slyšet jižně od města. Televizní stanice Studio B hlásila, že bylo zasaženo hlavní letiště. Agentura Tanjug hovořila o dalším útoku na největší jugoslávskou rafinérii nedaleko hlavního města v Pančevu. Očití svědkové viděli mohutný požár.
Několik střel dopadlo už po čtvrté od zahájení leteckých útoků také na rafinérii v Novém Sadu. Nezávislá agentura Beta uvedla, že tam bylo lehce zraněno sedm dělníků.
Tanjug rovněž hlásil, že čtyři exploze byly poprvé slyšet večer v severosrbském městě Subotica pouhých 12 kilometrů od hranice s Maďarskem. NATO tam bombardovalo předměstí Mali Radanovac, ale zatím není jasné, jaké cíle byly zasaženy.
