NATO: etnické čistky pokračují i v Černé Hoře

- Severoatlantická aliance má zprávy o tom, že jugoslávská armáda zahájila etnické čistky také v Černé Hoře, a to v oblastech při hranici s jihosrbskou provincií Kosovo. Mluvčí NATO Jamie Shea v úterý v Bruselu prohlásil, že to vyplývá z množících se svědectví o válečných zločinech Srbů od uprchlíků albánské národnosti opouštějících Jugoslávii.

Podle něho srbské síly v Kosovu o síle 40.000 mužů násilím zadržují na základě odhadů kolem 100.000 bojeschopných mužů, které oddělily od jejich rodin odcházejících do exilu. Podle očitých svědků bylo kolem 700 Albánců využito jako živých štítů, neboť museli doprovázet tankové kolony. Mnoho dalších bylo údajně nuceno kopat obranné zákopy pro jugoslávské jednotky opevňující se proti útokům aliance.
"Spočítali jsme více než 3500 úmrtí v důsledku hromadných poprav," podotkl Shea s tím, že jde spíše o nejumírněnější stanovisko, nepočítají-li se individuální popravy bez soudu. Od března bylo prý podpáleno kolem 200 vesnic, což podtrhuje systematičnost, s jakou Srbové doslovně čistí Kosovo ode všeho albánského. Nepočítané jsou případy znásilnění páchaného na bezbranných ženách.
Shea dále uvedl, že za minulý víkend opustilo Kosovo dalších 70.000 lidí a v příštích dnech se bude snažit o překročení hranic kolem 100.000. Zhruba 600.000 uprchlíků opustilo provincii za poslední měsíc. Běženci jsou vystavováni nejrůznějším praktikám srbských sil, aby opustili území.
Podle Shea jugoslávská armáda systematicky bombarduje kopce, kde se mohou utečenci ukrývat, nebo využívá slzného plynu, aby je vyhnala z domovů, honí je jak stádo z místa na místo, než je naloží do vlaků a vypraví k hranicím. Tím ale útrapy lidí nekončí. Často jsou od hranic hnáni zase nazpět, jako v případě jedné soupravy jedoucí z Prištiny k hranici s Makedonií.
Vojenský mluvčí NATO generál Giuseppe Marani informoval, že díky zlepšujícímu se počasí se opět zintenzívnily letecké údery proti vojenským cílům na celém jugoslávském území. Kromě ozbrojených sil útočila spojenecká letadla na strategické cíle jako jsou letištní dráhy, muniční sklady, zásobárny pohonných hmot, továrny na munici a vojenské objekty. Ani v posledních 24 hodinách nezaznamenalo NATO žádné ztráty.
Shea upozornil, že aliance získává další manévrovací možnosti otevřením vzdušných prostorů v zemích sousedících s Jugoslávií. Uvedl, že kolem jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče se "stahuje smyčka" i díky uzavírání přísunu ropy do země.
Shea znovu zopakoval postoj NATO, že uprchlíkům přímo v Kosovu nelze příliš pomoci. "Nejlepší by bylo zastavení boje," řekl a dodal, že případné dodávky humanitární pomoci prostřednictvím nevládních organizací by byly vítané.

Jugoslávská armáda uzavřela hranici
Jugoslávská armáda v úterý uzavřela hranici mezi Černou Horou a Chorvatskem. Oznámily to nezávisle na sobě černohorské ministerstvo informací a chorvatská agentura HINA, podle níž dokonce jugoslávští vojáci vstoupili na demilitarizovaný poloostrov Prevlaka, o nějž se Bělehrad a Záhřeb přou.
"Hranice je uzavřena. Nikdo nemůže přecházet," sdělila v hlavním městě Černé Hory Podgorici mluvčí republikového ministerstva informací.
Tuto zprávu potvrdila agentura HINA, podle níž se v úterý dopoledne na okraji pohraniční obce Sutorina objevily silné oddíly jugoslávské armády a vyzvaly černohorské policisty, aby jim předali kontrolní stanoviště. Ti to však odmítli s tím, že vyčkají pokyny od svého ministerstva nebo od vlády.
Vojáci prý proto poblíž hraničního přechodu postavili zátarasy a vybudovali vlastní stanoviště, na němž posílají zpět všechny, kdo by chtěli hranici překročit.
Agentura o něco později napsala, že Chorvatsko podalo protest u Rady bezpečnosti OSN proti tomu, že 200 až 300 vojáků VJ vstoupilo do demilitarizované zóny poloostrova Prevlaka, která je pod kontrolou OSN.
Prevlaka je pro Jugoslávii důležitá, neboť z ní lze kontrolovat vstup do Kotorské zátoky, kde je významná základna jugoslávského vojenského námořnictva. Záhřeb se však nechce vzdát tohoto malého kousku území, které podle administrativních hranic mezi republikami v bývalé Jugoslávii připadalo Chorvatsku.
Jediný hraniční přechod mezi Chorvatskem a Černou Horou v oblasti Debeli Brijeg, v jehož blízkosti je i Prevlaka, otevřela Podgorica loni na Vánoce, a to prakticky jednostranně, přes nesouhlas Bělehradu. Tímto přechodem se nyní do Černé Hory dostávali zahraniční novináři, kteří kryjí události kolem kosovské krize. Černohorské úřady přitom od cizinců nevyžadují víza, na rozdíl od úřadů jugoslávských a srbských.
Jugoslávská vláda minulý týden rozhodla, že zahraniční novináři, kteří chtějí cestovat do Černé Hory, musejí nejprve přijet do Bělehradu a zde požádat o akreditaci. Toto rozhodnutí však nerespektovali ani novináři ani úřady v Podgorici.