Vláda ve východoafrické Eritreji v polovině června obvinila etiopskou armádu ze zahájení útoků na pozice eritrejských jednotek v pohraniční oblasti, o kterou obě země vedou již léta spor. Mluvčí etiopské vlády však řekl, že etiopská armáda začala pálit až poté, co eritrejské síly zahájily dělovou palbu na etiopské území, kde se nacházely i civilní sanitky. Podle svědků do bojů zasahovaly i tanky.
„Velký počet mrtvých byl na obou stranách, více ale na té eritrejské,“ řekl bez dalšího upřesnění mluvčí etiopské armády. Eritrejské ministerstvo informací podle serveru Foreign Policy uvedlo, že při konfliktu zemřelo 200 Etiopanů, 300 jich prý bylo zraněno.
Etiopský premiér Hailemariam Desalegn už před vyhrocením situace řekl, že etiopské jednotky zakročí proti Eritreji v případě, že budou vyprovokovány. Etiopie často Eritreu obviňuje, že provádí výcvik ozbrojených jednotek, které jsou v sousední zemi zakázané.
Konflikt mezi východoafrickými sousedy trvá s několika přestávkami už desítky let. Někdejší italská kolonie Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Obě země se v letech 1998 až 2000 utkaly v další válce, při které přišlo o život 70 000 lidí. V roce 2002 se v Haagu sešla zvláštní komise, která jasně stanovila, kde přesně leží hranice mezi oběma zeměmi.
Spor o pohraniční regiony, kvůli kterému válka vypukla, přesto zůstává nevyřešený. Obě země mezi sebou dosud nenavázaly diplomatické vztahy, obchod mezi nimi nefunguje, což brání ekonomickému rozvoji oblasti. V obou státech zároveň působí skupiny rebelů, které se snaží sabotovat místní vlády.
Noční můra ochránců lidských práv
I když se konflikt mezi Eritrejou a Etiopíí může zdát Evropanům vzdálený, není to úplně pravda. Eritrea nutí všechny občany bez výjimky sloužit v armádě přinejmenším 18 měsíců, ve skutečnosti však může vojenská služba trvat i deset let. Prezident Isaias Afwerki potřebu povinné vojny, kterou mnozí přirovnávají k otroctví, obhajuje právě napjatou situací na hranicích, která může kdykoli eskalovat.
Eritrea je líhní uprchlíků do Evropy, místní diktátor konkuruje Kimovi |
Zároveň je však vojenská služba jedním z hlavních důvodů, proč Eritrejci ze země hromadně prchají. Loni tvořili druhou největší skupinu migrantů směřujících na lodích do Evropy. Každý pátý uprchlík, který dorazil na lodi do Itálie, pocházel právě z Eritreje. V roce 2014 požádalo v Německu o azyl 13 200 občanů této východoafrické země.
Ani Etiopii však ochránci lidských práv příliš nechválí. Organizace Human Rights Watch (HRW) před týdnem upozornila, že etiopské bezpečnostní jednotky usmrtily od loňského listopadu 400 účastníků protivládních demonstrací. Protesty vyvolal vládní plán umožnit výstavbu v blízkosti hlavního města na úkor zemědělských oblastí obývaných Oromy, což je největší etnická skupina v zemi. Demonstrace trvaly několik měsíců.
Vláda od původního plánu rozšířit administrativní hranice Addis Abeby upustila v lednu, avšak protesty pokračovaly, i když s menší intenzitou. Etiopská vláda přiznala, že při demonstracích lidé umírali, avšak HRW je podle ní ve své bilanci co „do čísel velmi štědrá“. Místní komise lidských práv přiznala „jen“ 170 mrtvých.
