Mrtvé moře nevysychá poprvé. Kdysi za to ale člověk nemohl, tvrdí vědci

Hladina Mrtvého moře v posledních letech neustále klesá. Děje se tak kvůli městům a vesnicím v jeho okolí, které odčerpávají vodu z horního toku řeky Jordán, jež ho napájí. Nicméně vědci nyní přišli na to, že moře téměř vyschlo už před více než sto tisíci lety, kdy za to člověk nebyl zodpovědný.

Bylo to v teplém období, kdy na planetě panovaly teploty srovnatelné s těmi dnešními. "Mrtvé moře vysychá z toho důvodu, že vlastně všechnu vodu z jeho přítoku (řeky Jordánu) odebírají země v okolí. Víme, že v předchozím teplém období voda přestala přitékat sama od sebe," tvrdí člen amerického geofyzikálního svazu Steve Goldstein.

Mrtvé moře má hladinu 400 metrů pod úrovní hladiny moří a oceánů. V některých místech je hluboké až 300 metrů. Pod dnem jsou vrstvy sedimentů, na nichž se dají studovat dějiny Mrtvého moře i klimatické podmínky, jež v okolí panovaly před stovkami tisíc let.

Plážové kameny pod mořem

Vědci z Izraele, USA, Německa, Japonska, Švýcarska a Norska loni odebrali vzorky ze dvou vrstev podmořských hornin. Jedna z nich byla poblíž nejhlubšího místa moře, v hloubce asi 235 metrů. Tam vědci narazili na vrstvu malých kulatých kaménků, které byly pravděpodobně v dávné době součástí pláže. Znamená to, že tehdy bylo Mrtvé moře buď zcela, nebo téměř vyschlé.

Proměnná velikost moře

Už minulý výzkum ukázal, že se velikost Mrtvého moře měnila podle proměn klimatu. V dobách meziledových ustupovalo, v chladném období jeho hladina stoupala. Maxima dosáhlo uprostřed poslední doby ledové zhruba před 25 tisíci lety. Hladina tehdy byla až 260 metrů nad současnou úrovní a zaplaveno bylo celé údolí Mrtvého moře včetně Tiberiadského jezera na severu.

Stáří této vrstvy umístili do doby meziledové, která začala před 130 tisíci a skončila před 114 tisíci lety. Tehdy panovaly teploty buď srovnatelné s těmi současnými, nebo byly ještě o něco vyšší.

Hladina klesla o deset metrů

"Jezero tehdy vyschlo bez jakéhokoli lidského zásahu. Teď vysychá vlivem lidí mnohem rychleji, což má politické důsledky, jelikož kvůli vodě vznikají války," vysvětluje profesorka Emi Itová z Minnesotské univerzity.

Země v okolí odebírají z Jordánu vodu k zavlažování, velké množství se jí použije také při získávání soli. Od roku 1997 hladina Mrtvého moře klesla o víc než deset metrů.

Zkoumání podmořských sedimentů umožní podle Zviho ben Avrahama z univerzity v Tel Avivu získat představu o historii moře. O tom, jak může oblast vypadat, až moře vyschne, i o tom, jak poměry obnovit. "Musíme se na tuto budoucnost připravit," řekl.

Mrtvé moře