Moldavsko dostalo pochvalu zejména za pokrok, kterého dosáhlo v průběhu komplexní reformy justice a rozšíření protikorupční politiky.
Země také přijala akční plán s cílem omezení vlivu oligarchů na fungování země a v neposlední řadě posílila ochranu lidských práv a účast občanské společnosti na rozhodovacím procesu.
I když je doporučení zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem bezpodmínečné, o návrhu unijní exekutivy budou muset jednomyslně rozhodnout prezidenti a premiéři všech zemí EU v rámci prosincového zasedání Evropské rady. Ta udělila Moldavsku oficiální status kandidátské země loni 23. června.
Přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem mohou začít, oznámila Komise |
„Je to pro nás velice důležité. A to jak z hlediska střednědobé, tak i dlouhodobé perspektivy, jejímž smyslem je skutečně transformovat a modernizovat naši zemi. Evropskou unii máme jako model. Nám to přinese všechny aspekty a pravidla, podle kterých funguje demokratická společnost,“ řekla bývalá moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová.
„Samozřejmě si uvědomujeme, že se tak stalo i kvůli tomu, že se momentálně nacházíme ve velice složité situaci. Válka, která je na Ukrajině doprovázená obrovskými obětmi ukrajinského lidu, pokračuje,“ uvedla pro iDNES.cz bývalá předsedkyně vlády, která jež v Rumunsku zúčastnila dvoudenní mezinárodní konference Aspen – GMF Bucharest Forum 2023.
Moldavsko je malá vnitrozemská země s 2,64 miliony obyvatel nacházející se mezi Rumunskem a Ukrajinou. Nezávislost získala v roce 1991, nicméně od svého vzniku čelí problémům se separatistickým Podněstřím, které sice vyhlásilo samostatnost, mezinárodně však uznáno nebylo. Součástí Moldavska je Gagauzie, jež má od roku 1994 autonomní status.
Po vypuknutí války na Ukrajině Kišiněv útok Ruska odsoudil a parlament vyhlásil nouzový stav. Moldavsko se cítilo válkou přímo ohroženo, na jeho území několikrát dopadly zbytky sestřelených raket, opakovaně byl také narušen jeho vzdušný prostor. Pro bezpečnost země bylo klíčové, že Ukrajinci zabránili vstupu ruských vojsk do Oděsy.
Moldavsko čelí v důsledku války ekonomické, energetické a uprchlické krizi. Inflace v loňském roce dosahovala 21,98 procenta, přičemž nejvíce rostly ceny potravinářských výrobků, energií a služeb. Ceny zemědělských produktů se meziročně zvýšily v průměru o 13,7 procenta.
Ruská hybridní válka a otázka plynu
„Toto všechno nás oslabuje a navíc jsme vystaveni neustálým útokům hybridní války, která je vůči nám ze strany Ruska vedena. Čelíme neuvěřitelnému množství kybernetických útoků a dezinformací. Například v průběhu posledních komunálních voleb, které se konaly 5. listopadu, Rusko utratilo podle našich informací nejméně 15 milionů eur, mimo jiné i na úplatky lokálních politiků, aby ovlivnilo výsledky těchto voleb,“ říká bývalá premiérka.
Podněstří je jako skanzen. Moldavsko však míří do EU, říká velvyslanec |
Potvrzuje, že velkým problémem zůstává separatistický region Podněstří, které Ruská federace napřímo podporuje. Státní Gazprom stále dodává do oblasti 5,7 milionu metrů krychlových plynu denně.
Kišiněv přestal nakupovat plyn od ruského energetického gigantu již loni v prosinci, i když to přineslo tamním obyvatelům značné komplikace.
„V průběhu předcházející zimy se Moldavsku podařilo něco, co by čekal málokdo. Diverzifikovali jsme svoji, do té doby 100procentní závislost na plynu z Ruska a v poměrně krátkém čase jsme se jí dokázali zbavit. Byli jsme schopni dopravit do země plyn a také elektřinu, kterou jsme nakupovali z Rumunska. Máme jasné plány a cíle a postupujeme rychle, abychom byli v dodávkách energií autonomní. Také produkce z obnovitelných zdrojů se zdvojnásobila a cílem je, aby tyto zdroje nevyužívaly pouze domácnosti, ale i průmyslová produkce,“ vysvětluje Gavrilitsaová.
Letos koncem září převzal provozování plynovodů na území Moldavska od firmy ovládané ruským Gazpromem rumunský provozovatel páteřní plynovodní sítě Transgaz. Provozovat by ji měl nejméně pět let.
Povinné oddělení obchodu od páteřní sítě podpoří vazby země na Evropskou unii. Gazprom se musel kontroly nad plynovody vzdát, protože tyto požadavky nesplnil.
Pavel podpořil Moldavsko v cestě do EU, Sanduová věří ve vítězství demokracie |
„Touto iniciativou Transgaz posiluje svou strategickou přítomnost v Moldavské republice a přispívá k zajištění strategických zájmů regionu. Oddělení provozovatelů přepravních soustav zemního plynu od vertikálně integrovaných společností, které těží, skladují a dodávají zemní plyn nebo s ním obchodují, patří mezi základní předpoklady pro vytvoření liberalizovaného trhu se zemním plynem v Moldavské republice,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Transgazu Ion Sterian.
Provozovatelem moldavské sítě nyní bude firma Vestmoldtransgaz, kterou z 75 procent vlastní Transgaz a z 25 procent Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Ta už dnes na moldavském trhu aktivně působí. V minulém desetiletí naplánovala a postavila plynovod Ungheni-Chisinau, jenž umožnil diverzifikaci dodávek do Moldavska a odbourání závislosti na ruském plynu.
Zatím není úplně jasné, jak se změna provozovatele sítě dotkne Podněstří. V původním provozovateli sítě, společnosti Moldovagaz, držel Gazprom 50procentní podíl. Moldavská vláda zde měla přes 35 procent akcií a separatistické úřady z Podněstří zhruba 13 procent.
Vztahy mezi moldavskou vládou a Gazpromem nemohou být vzhledem k okolnostem jiné než napjaté. Gazprom tvrdí, že mu Moldavsko dluží za dodaný plyn 709 milionů dolarů, zatímco moldavská vláda vyčíslila dluh na pouhých 8,6 milionu dolarů. „Nemáme v úmyslu platit neexistující dluhy,“ uvedl ke sporu moldavský ministr energetiky Victor Parlicov. Jak dodal, Moldavsko je nyní schopno získat plyn od evropských dodavatelů za lepší cenu, než nabízel Gazprom.
Černochová navštívila Moldavsko, postoj vůči Rusku označila za inspirativní |
Moldavsko čelilo od začátku války také uprchlické krizi, od loňského února překročilo podle údajů UNHCR hranice do Moldavska k 12. listopadu více než 974 tisíc uprchlíků, ze kterých přes 113 tisíc zůstává na území republiky.
„Velice rychle jsme pro ně zavedli ochranný mechanismus. Jsme jedinou zemí mimo EU, která má tato specifická pravidla pro ukrajinské uprchlíky. Tato práva jsme zavedli rychle kvůli jejich ohrožení a poté jsme je schválili jako zákon. Ukrajinští uprchlíci mohou na území Moldavska pracovat, mají přístup ke vzdělání, ke zdravotní péči a mimo jiné i díky tomu se řada z nich byla schopna do naší společnosti poměrně rychle integrovat,“ uvádí bývalá premiérka.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvGavrilitsaová věří, že Evropská rada rozhodne v prosinci pozitivně a rozhovory o vstupu země do EU budou zahájeny. Podle ní je to příležitost, jak připojit Moldavsko k svobodnému světu.
„Nejsme velká země a v minulosti jsme dokázali, že jsme schopni se adaptovat. Uvědomujeme si, že přístupové rozhovory jsou složitý proces a že nás čeká hodně úkolů, ale Moldavsko je extrémně motivované a postupuje v tomto směru rychle kupředu,“ dodává.
