Změněné klimatické podmínky v posledních letech přispěly podle vedoucího úseku ochrany jeskyň Správy slovenských jeskyň Pavla Belly k tomu, že v té Demänovské zůstal jen zlomek z asi 1000 metrů krychlových ledu, který tam byl ještě před dvěma desítkami let. Očekává se, že jeskyně může o ledovou zásobu zcela přijít, pokud bude dosavadní vývoj klimatu pokračovat.
„Zaledněná jeskyně tvarem podzemních prostor vytvoří jakoby past pro studený vzduch, který v podzemí stagnuje. Když je tužší zima, stěny jeskyně více promrznou a padající voda prosakující přes strop jeskyně, zejména na jaře z tajícího sněhu nad jeskyní, zamrzne,“ řekl Bella.
Dodal, že ve slovenských podmínkách by měly být co nejtužší zimy, měl by napadnout sníh, který by pak na jaře tál pomalu a v létě by se neměly vyskytovat intenzivní deště; voda z nich totiž ve velkém množství proniká do jeskyně a rozpouští led. Klimatická změna ovšem způsobila, že vhodné podmínky Demänovská ledová jeskyně v posledních letech nemá, podobně je tomu v mnoha dalších zaledněných jeskyních ve světě.
Návštěvníci této slovenské jeskyně, která se nachází u Liptovského Mikuláše a u silnice vedoucí do známého lyžařského střediska Jasná, tak podle odborníka SSJ mohou být zklamáni, hlavně při srovnání rozsahu nynější ledové výzdoby se stavem v minulosti. „Nepochybně by bylo atraktivnější pro návštěvníky, pokud by tam led dál byl,“ uvedl Bella.
Mnohem větší zásobu ledu má na Slovensku Dobšinská ledová jeskyně, kde bylo v první polovině 90. let přes 110 tisíc metrů krychlových ledu. Tato jeskyně je zapsána na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
„Je tam zaledněný větší prostor a k uchování ledu pomáhá i stabilnější mikroklima v spodní části jeskyně. V horní části jeskyně ovšem rovněž dochází k úbytku ledu,“ řekl Bella. Dodal, že ztrátě ledové výzdoby nečelí jen jeskyně na Slovensku, ale i jeskyně podobného typu v jiných regionech, zejména v mírném pásmu.
Správa slovenských jeskyň se stará o více než desítku zpřístupněných jeskyň, včetně dvou zmíněných ledových.
