K žádnému masakru ale nedošlo, dodal s tím, že o tom nic neví ani bývalý bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič. Toho mezinárodní tribunál hledá. I jeho chce soudit za válečné zločiny.
Miloševič upřesnil, že v červenci 1995 se francouzský generál Bernard Janvier sešel s představiteli muslimské vlády. Smyslem této schůzky bylo podle Miloševiče dospět k dohodě o předání Srebrenice Srbům. Generál Janvier stál v té době v čele jednotek OSN rozmístěných v Bosně.
Šlo o to "vyrobit podrobnosti kolem genocidy", za niž by padla odpovědnost na Srby, aby se ospravedlnila vojenská intervence NATO, tvrdí Miloševič.
Co se stalo podle mínění světa
Srbští vojáci zaútočili na tehdejší bezpečnostní zónu OSN. Za bezmocného přihlížení lehce vyzbrojených nizozemských vojáků z oblasti vyhnali muslimské obyvatelstvo. Muže a chlapce vojáci oddělili a pravděpodobně postříleli.
Miloševiče soudí za další války
Po patnácti měsících v haagském vězení stanul srbský a jugoslávský exprezident ve středu 26. září znovu před soudci tribunálu ICTY. Před nimi se dosud zpovídal pouze z krutostí spáchaných v jihosrbské provincii Kosovo.
Teď, ve druhé fázi procesu, se budou otázky soudu týkat jeho role ve válkách v Bosně a Chorvatsku.
Obžaloba jugoslávského exprezidenta víní z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a také z genocidy.
Přelíčení zahájila hlavní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová. Ani ona ani Miloševič který se sám obhajuje, nesměli hovořit déle než tři hodiny.
Poté, co jugoslávský exprezident znovu zopakoval, že neuznává legitimitu ICTY, prohlásil, že nejednal jako protagonista války. "Všemi svými pravomocemi jsem usiloval o to, aby se dosáhlo míru," tvrdí.
Připustil však, že Srbsko během bojů pomáhalo v Bosně a Hercegovině i v Chorvatsku srbským silám.
Vypovídat budou desítky svědků
ICTY chce v rámci nynějšího přelíčení předvést 177 svědků - 71 lidí má proti Miloševičovi svědčit v části týkající se Chorvatska (1991-1995), 106 lidí bylo předvoláno v souvislosti s válkou v Bosně (1992-1995).
První fáze procesu, který bývá označován za nejdůležitější soud od norimberského procesu po druhé světové válce, začala 12. února a skončila v polovině září. Jednalo se v ní o Miloševičově odpovědnosti za zločiny spáchané v Kosovu v letech 1998 a 1999.
Prokurátoři se snaží dokázat, že Miloševič, který byl zároveň vrchním velitelem jugoslávské armády, řídil v Kosovu "etnické čistky". On naopak tvrdí, že jeho jednotky vedly zákonný boj proti albánským povstalcům a že Albánci opustili Kosovo ze strachu před nálety NATO.
Během procesu bylo zatím vyslechnuto přes sto svědků, obětí z Kosova, západních expertů i vojáků, kteří vypovídali o znásilňování, hromadných popravách, zapálených domech a drancování.
Válka v Bosně si vyžádala přes 200 tisíc obětí. Byla nejkrvavější etapou provázející rozpad někdejší svazové Jugoslávie. V Chorvatsku přišlo o život 25 tisíc lidí a v Kosovu 10 tisíc lidí.
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Zabíjel jsem, přiznal počátkem září svědek
Šestého září se stalo něco, co není u soudu v Haagu běžné. První svědek v procesu se Slobodanem Miloševičem totiž přiznal: Jako srbský voják jsem v Kosovu zabíjel ženy a děti.
Voják označený kvůli zachování anonymity kódem K41 poskytl své svědectví prostřednictvím videokonference z metropole bosenské Republiky srbské Banja Luky.
Procesu v Haagu se nemohl zúčastnit, protože nemá pas. Má strach z policie, která mu před několika měsíci prohledala dům.
Svědek, jehož tvář byla na obrazovce rozostřena, vypovědl, že v letech 1998-99 během operace proti kosovským Albáncům dostal rozkaz střílet civilisty.
Muž vypověděl, že v březnu 1999, krátce po zahájení bombardování Jugoslávie Severoatlantickou aliancí, přijel jako devatenáctiletý se svojí brigádou do Trnje u Prizrenu.
Rozkaz zněl: Nenechat nikoho na živu
"Velitel brigády dostal od kapitána rozkaz nenechat nikoho na živu," řekl. Vojáci prohledali domy i stohy sena, pak je zapálili.
Z jednoho domě srbští vojáci s nabitými puškami vyhnali patnáct lidí, mezi nimiž byly i ženy, děti a staří lidé. "Seržant nám dal rozkaz střílet. Každý střílel ze své pozice. Lidé padali jeden na druhého. Bylo tam dítě, které dostalo tři zásahy. Vzpomínám si, že neuvěřitelně křičelo," řekl svědek, který se přiznal, že se na masakru osobně podílel. Záhřeb musí s ICTY spolupracovat
Vylíčil celou událost, i přesto, že ho soudce Richard May upozornil, že nemusí hovořit o tom, co by ho mohlo osobně poškodit. "Chci říci všechno, co mě ty tři roky tížilo, a doufám, že se mi uleví na duši," řekl svědek a dodal, že není noci, aby se mu o zastřeléném dítěti nezdálo.
Chorvatský prezident Stjepan Mesič tvrdí, že bude Záhřeb plně spolupracovat s ICTY. Reagoval tak na otálení vlády vyhovět zatykači, který vydal ICTY na velitele chorvatské armády generála Janka Bobetka. Ten je obviněn z válečných zločinů.
Vojáci podle jeho slov potom z Trnje pokračovali dál. Na cestě ještě zastřelili několik mužů.
Srb tvrdí, že vojákům bylo řečeno, že ve vesnicích se mohou skrývat povstalci z Kosovské osvobozenecké armády.
"Za celou dobu vojenské operace v Kosovu jsme nenarazili na žádnou uniformu nebo zbraň, které by naznačovaly, že jsou tam rebelové z UÇK. Z vesnic na nás nikdo nestřílel," dodal.
Miloševič byl u moci 13 let
První hlava státu v historii, obviněná z válečných zločinů, z poloviny 90. let byla u moci třináct let. Z prezidentského úřadu byl vypuzen během nepokojů v říjnu 2000. Loni v dubnu byl uvězněn v Bělehradě. Ten ho koncem června 2001 vydal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Miloševičovi je připisována jedna z hlavních rolí při rozpoutání několika válek v 90. letech a při rozdmýchávání nacionalistických vášní na Balkáně. Při podpisu mírových dohod o konci bosenské války v americkém Daytonu na podzim 1995 byl přesto vnímán jako mírotvorce.
