Manipulaci se soubory výrazně usnadňují archivátory

V současné době mají pevné disky čím dál větší kapacitu a lze na ně uložit stále větší množství dat. I přesto však programy, které dokážou komprimovat soubory i složky a zmenšit tak jejich velikost, neztrácejí svůj význam. Takové programy se nazývají archivátory, případně komprimátory. Princip jejich použití je prostý: jsou určeny k "zabalení" složek či souborů, které je nutné co nejpohodlněji přenést (na disketě, po internetu) či získat jejich zmenšením více prostoru na disku. Zkomprimované soubory či složky pak vytvoří jeden soubor "stlačených" dat, to znamená archiv.

Různé druhy komprese dat lze nalézt ve světě výpočetní techniky poměrně často. Například obrazové soubory jsou ukládány ve formátech, které zmenšují jejich velikost, v neposlední řadě však také snižují jejich kvalitu. V tomto případě jde tedy o tzv. ztrátovou kompresi (využívá se například při ukládání do souborů JPG). Archivátory pracují na principu vyhledávání shodných sekvencí binárních znaků v souborech a jejich úspornějším zápisu. Atributy ani kvalita souborů se při "zabalování" nemění, lze je kdykoli dekomprimovat či znovu zkomprimovat, aniž by se jakkoli poškodily. Komprimátory umějí vytvářet i tzv. multivolume archivy. Co to znamená? Pokud chce uživatel přenést větší množství dat a má k dispozici pouze diskety, může před začátkem komprimování nastavit velikost jednotlivých archivů. Program pak rozdělí zabalený soubor do několika menších archivů stejné velikosti (v tomto případě 1,44 MB, ale lze navolit různou velikost). K rozbalení všech souborů je třeba zachovat všechny tyto archivy nepoškozené. Všechny soubory nejsou stejně "stlačitelné". Nejsnáze se zabalují textové soubory či bitmapy, pouze o málo se oproti originálu zmenší zkomprimovaný soubor ve formátu MP3 či JPG. Programy určené ke komprimaci souborů přicházejí ke slovu hlavně tehdy, potřebuje-li uživatel získat více místa na disku. Mnoho programů nabízí zaheslování zabaleného souboru, což lze využít k silnější ochraně dokumentů na disku. Rovněž většina souborů, které jsou na internetu ke stažení, je zkomprimována. Jedním z důvodů je fakt, že se stahované soubory nespouštějí z aktuálního umístění, nýbrž z pevného disku. Dalším důvodem je menší velikost zkomprimovaného souboru, a tudíž rychlejší přenos a menší poplatky za připojení. Některé archivátory vznikly původně jako program fungující v režimu DOS, teprve později byly vytvořeny verze pro Windows. Doporučuje se používat novější verze, neboť dosovské archivátory většinou nepřijmou jména souborů delší než osm znaků (ve Windows možno v názvu použít až 256 znaků).

Výsledky testu
Již z letmého pohledu do tabulky je patrné, že nejvšestrannějšími archivátory jsou programy WinAce a PowerArchiver 2000. Nabízí možnosti srovnatelné s ostatními programy, navíc umí vytvořit i archivy Java-Soft (JAR), Cabinet (CAB), BlackHole (BH) či Lzh (LHA), zvládnou i konverzi z jednoho formátu archivu do druhého. Podobných kvalit dosáhl i WinRAR. Ostatní trochu zaostávají, neboť výběr typů výsledných archivů, který nabízejí, není velký. Dnes zřejmě nejrozšířenější druh komprese (ZIP) zvládly všechny programy téměř shodně, žádný z nich proto nelze označit za vyloženě špatný.Záleží jen na uživateli, jaký program si vybere se zřetelem na nejpoužívanější archivy či množství finančních prostředků, které chce na tyto účely uvolnit. Jako uživatelsky nejpříjemnější hodnotíme produkty WinRAR, WinAce a WinZip.WinRAR v neposlední řadě také proto, že je dostupný i v české verzi. Mnoho programů též nabízí integraci do kontextového menu sprá vců souborů pod Windows (aktivuje se kliknutím pravým tlačítkem na soubor či složku).

Jak jsme testovali

V redakčním testu jsme se zaměřili na šest různých komprimačních programů, které fungují pod Windows 98: PKZIP, Po werArchiver 2000, WinARJ, WinAce, WinRAR a WinZip.Složka o velikosti 26,7 MB, která byla v testu použita, obsahovala snadno i hůře komprimovatelné soubory. Použili jsme celkem osm druhů souborů: videoklip ve formátu AVI, zvukový soubor ve formátu MP3, RAM a WAV, textový dokument, dokument vytvořený v programu Word, obrazový soubor ve formátu JPG a BMP.Abychom dosáhli co nejobjektivnějších výsledků, archivátor byl jedinou spuštěnou aplikací po dobu komprimování. Programy byly testovány na počítači Pentium II 500 Mhz s 64 MB RAM.

Seznam a vlastnosti testovaných programů

PKZIP for Windows 32 bit, verze 2.70 (firma PKWare,Inc.) shareware, neregistrovaná verze zobrazuje bannery, registrace 39 dolarů, www.pkware.com

PowerArc hiver 2000, verze 5.6 (firma eFront, Inc.) freeware, www.powerarchiver.com

WinAce Arc hiver verze 1.32 (Marcel Lemke a e-merg e GmbH) 30denní shareware, registrace 29 dolarů (standardní verze), 39 dolarů (verze plus), www.winace.com

WinARJ 32, verze 8.0 (firma LA Soft Utilities) shareware, registrace 26.95 dolarů, www.lasoft-oz.com

WinRAR, verze 2.60 (autor Eugene Roshal) 40denní shareware, registrace české verze 1095 Kč, www.rar.cz

WinZip, verze 7.0 (firma Nico Mak Computing, Inc.) shareware, registrace 29 dolarů, www.winzip.com

typ archivu velikost po velikost celkový čas
(druh komprese) zkomprimování zkomprimovaného potřebný
(původní archivu vzhledem pro komprimaci
28 066 414 bajtů) k původnímu (minuty:sekundy)

PKZIP

ZIP (nejrychlejší) 15 331 566 54,63% 0:41
ZIP (nejlepší) 14 905 300 53,12% 0:25

PowerArchiver 2000

BH 14 903 154 53,10% 1:02
CAB 14 085 726 50,18% 4:42
LHA 15 887 704 56,61% 0:51
ZIP (nejrychlejší) 15 276 158 54,43% 0:22
ZIP (nejlepší) 14 903 504 53,10% 0:41

WinAce

ACE (nejrychlejší) 14 931 471 53,20% 0:49
ACE (nejlepší) 14 656 983 52,22% 1:54
CAB 14 085 726 50,18% 4:33
JAR 15 025 218 53,53% 0:32
LHA 15 887 664 56,61% 1:02
ZIP (nejrychlejší) 15 373 067 54,77% 0:27
ZIP (nejlepší) 14 904 020 53,10% 0:43

WinARJ

ARJ 14 916 697 53,15% 1:08

WinRAR

RAR (nejrychlejší) 14 638 690 52,16% 1:26
RAR (nejlepší) 14 540 341 51,81% 2:18
ZIP (nejrychlejší) 15 363 982 54,74% 0:20
ZIP (nejlepší) 14 902 268 53,09% 0:44

WinZip

ZIP (nejrychlejší) 15 350 476 54,69% 0:17
ZIP (nejlepší) 14 903 534 53,10% 0:49